Kam s hlučným počítačem a routerem, aniž byste si zničili signál

Hlučný počítač a router v bytě vznikají úložné prostory v malém bytěětšinou ze dvou důvodů: buď je hardware starý a přehřívá se, nebo je umístěný tak, že se zvuk odráží od pevných ploch. Než začnete řešit, kam je schovat, zjistěte, dokončení interiéru co vlastně dělá hluk. U počítače to bývá zdroj, ventilátor na procesoru nebo grafice, případně rezonance skříně. U routeru jde téměř vždy o transformátor a bzučící cívky. Teprve pak má smysl hledat nové místo.

Počítač a router vydávají hluk především proto, že se zahřívají. Ventilátory v počítači a chlazení v routeru běží nepřetržitě, a pokud je zavřete do těsné skříně, teplota stoupne, otáčky ventilátorů se zvýší a hluk se ještě zhorší. Prvním krokem tedy není koupit novou skříň, ale zjistit, který spotřebič je vlastně zdrojem hluku. Router bývá tišší, ale jeho zdroj nebo ventilátor může pískat ve vysokých tónech, které jsou v noci slyšet i přes zeď.

Zvuk se od pevných ploch odráží. Čím více rovnoběžných ploch proti sobě, tím více odrazů se v místnosti sčítá. Otevřená police sama o sobě není problém. Problém vzniká ve chvíli, kdy je naplněná: hřbety knih, krabice, keramika a rámečky vytvoří členitý povrch, If you loved this article therefore you would like to get more info relating to více na webu generously visit our website. který odráží zvuk všemi směry. Vzniká takzvané difuzní pole, které zní na první dojem „přirozeně", ale ve skutečnosti prodlužuje dozvuk a rozostřuje směr, odkud zvuk přichází. Posluchač pak nedokáže lokalizovat, kdo mluví, a stereofonní obraz se rozpadá.

Po tlesknutí se soustřeďte na doznívání, ne na samotný plesknutí. Poslouchejte, jak dlouho zní slabý ocas zvuku, než se ztratí v tichu. V běžném obývacím pokoji s kobercem, nábytkem a záclonami to bývá zlomek sekundy – dozvuk téměř neslyšíte. V holé místnosti s tvrdou podlahou, holými zdmi a vysokým stropem uslyšíte zřetelné ozvěny a dozvuk může trvat i déle než sekundu. Zkuste tlesknout třikrát za sebou v rozestupu asi dvou sekund a výsledek si ihned zapište nebo nahlas zopakujte slovy: krátký, střední, dlouhý. Bez zápisu si po pár minutách nebudete jistí, co jste vlastně slyšeli.
Do pokoje se nastěhujete, rozestavíte nábytek a zjistíte, že každý krok zní jako v kostele. Ozvěna, která se odráží od holých stěn, není jen estetický problém. Způsobuje, že rozhovor je únavný, hudba nepřirozená a televize se musí poslouchat hlasitěji. Textil v místnosti — polštáře, deky a přehozy — funguje jako pórovitý absorbér. Čím osvětlení v obývákuíce vláken a členitého povrchu, tím lépe pohlcuje střední a vysoké frekvence. Nejde o to zaplnit pokoj hadry, ale cíleně přidat plochy, které zvuk rozptýlí a pohltí.

Kam s ní, když ne na společnou ze