Když štěně tahá na vodítku, zkuste tyto ověřené metody
Psi, kteří spí stočení do klubíčka, mají zcela jiné nároky na pelíšek než ti, co se natahují do délky. Pokud pejskovi koupíte příliš velký nebo příliš nízký pelíšek, nebude se v něm cítit bezpečně a často se přesune na zem, koberec nebo k vaší posteli. Nejde jen o pohodlí, ale o termoregulaci a pocit ochrany, které stočený pes potřebuje. Proto se vyplatí přizpůsobit výběr tvaru i materiálu přesně tomuto spánkovému stylu.
Než začnete s výcvikem, ujistěte se, že máte správně nasazený obojek nebo postroj. Klasický obojek by měl být dostatečně utažený, ale ne škrtit. Pokud používáte postroj, vyberte takový, který se zapíná na hrudi — to psovi umožní přirozený pohyb a vy budete mít větší kontrolu bez bolesti. Důležité je také zvolit krátké vodítko, ideálně dva metry, které vám dá dostatek prostoru pro manévrování, ale zároveň zabrání tomu, aby se štěně příliš vzdalovalo.
Postupně zvyšujte obtížnost — z klidného prostředí přejděte na rušnější ulice, kde je více pachů a dalších psů. Ale vždy zachovejte stejná pravidla: zastavte při napětí, otočte se při tahu, odměňte při volném vodítku. S důsledností a trpělivostí se z vašeho štěněte stane spolehlivý chodec, se kterým budou procházky radostí pro obě strany.
Trénink odchodu: Co dělat, když pes začne fňukat Pokud pes začne projevovat známky stresu, jakmile se přiblížíte ke dveřím, vraťte se o krok zpět. To znamená zkrátit dobu odchodu na minimum, případně trénovat jen pohyb ke dveřím bez jejich otevření. Důležité je, aby pes spojil vaši přípravu na odchod s něčím pozitivním – dejte mu před odchodem pamlsek, ale nechte ho ho dostat až ve chvíli, kdy jste už za dveřmi. Hodí se i hlavolamová hračka naplněná potravou, která psa zaměstná na prvních deset minut – to je kritické období, kdy úzkost obvykle vrcholí. Vyhněte se ale tomu, abyste mu dávali pamlsek vždy, protože by si mohl vytvořit závislost na jídle jako berličce.
Pro psy s vysokým loveckým pudem jsou vhodné hračky, které napodobují pohyb kořisti – třeba míček s nepravidelným odskokem. Naopak pro úzkostné psy volte jednoduché hračky, které nevyžadují rychlé reakce. Pokud máte štěně, začněte s měkkými textilními hračkami, kde je pamlsek schovaný v kapse. U starších psů omezte hračky, které vyžadují silný skus. Vždy sledujte, jak pes na hračku reaguje, a přizpůsobte výběr jeho povaze. Neexistuje univerzální hračka pro všechny.
Důležitější než průměr je výška okraje. Pro stočeného psa by měl být okraj dostatečně vysoký, aby podpíral krk a hlavu, ale ne tak vysoký, aby mu bránil ve výhledu. Dobrým testem je, když si pes do pelíšku lehne sám a vy pozorujete, zda se mu hlava opírá o okraj, aniž by ji musel nepřirozeně zaklánět. Pokud pelíšek nemá okraj, můžete ho provizorně podložit dekami nebo válcem, ale to je jen dočasné řešení. Při výběru dbejte také na to, aby dno nebylo příliš kluzké – pes se při točení nesmí po podložce sunout.
Pamatujte, že štěňata mají krátkou pozornost a rychle se unaví. Proto tréninky rozdělte do krátkých bloků a vždy končete pozitivně — třeba úspěšným projitím deseti metrů bez napětí. Nikdy štěně netrestejte fyzicky ani neškubejte vodítkem, mohlo by to vyvolat strach a zhoršit problém. Místo toho používejte odměny, které má štěně rádo — ať už jsou to malé pamlsky, hračka nebo jen nadšená pochvala. Klíčové je, aby si štěně spojilo volné vodítko s příjemnými zážitky.
Pokud výše uvedené kroky nezabírají a pes i po týdnech tréninku vykazuje silné projevy úzkosti (zvracení, průjem, sebepoškozování), je na místě konzultace s veterinářem nebo behavioristou. Může jít o kombinovaný problém, kdy je potřeba nasadit i léky, které sníží hladinu stresu a umožní psovi se učit. Nikdy ale nezačínejte s medikací bez odborného dohledu – jen odborník určí správnou dávku a délku podávání. Veterinář také vyloučí zdravotní příčiny, které mohou úzkost zhoršovat, jako jsou bolesti kloubů nebo zažívací potíže. Pamatujte, že každý pes je jiný, a to, co funguje u sousedova retrívra, nemusí zabrat u vašeho jezevčíka. Buďte trpěliví, nespěchejte a odměňujte každý pokrok, i malý.
Základním pravidlem je zvolit pelíšek s vyvýšeným okrajem, ideálně kruhový nebo oválný. Právě ten poskytne psovi oporu pro hlavu a tlapky, když se stočí, a zároveň vytvoří pocit úkrytu, který vyhledává. Vyhněte se příliš plochým podložkám – pes se na nich sice sbalí, ale hlava mu sklouzává a svaly zůstávají napjaté. Ovšem pozor na příliš vysoké okraje u malých nebo starších psů, kteří by měli problém do pelíšku vlézt nebo se v něm otočit.