Když chcete začít s vermikompostem v bytě, začněte těmito kroky

Některá prodejní místa odebírají starý spotřebič při koupi nového. Tato služba se jmenuje zpětný odběr a vztahuje se na stejný typ zboží, jaký kupujete. Není to ale nárok, na který byste měli spoléhat u každého obchodu. Typickou chybou je nechat v zařízení osobní data. Před odevzdáním telefonu, notebooku nebo disku proveďte tovární nastavení a pokud možno data přepište. U počítačů vyjměte paměťová úložiště, pokud si je chcete ponechat. U mobilů zkontrolujte, že jste vyndali SIM kartu a paměťovou kartu.

Než začnete stříhat, spočítejte si, kolik plenek denně skutečně spotřebujete. Novorozenec jich potřebuje 10–12, batole 6–8. Z jednoho metru látky o šíři 150 cm vyrobíte přibližně 6–8 vložek a 3–4 svrchní plenky. Vždy si nejdřív ušijte jednu zkušební a teprve po týdnu používání řežte zbytek. Ušetříte čas i materiál, který by jinak skončil v koši.

Začněte tím, že si předem sepíšete, co se bude jíst a pít. Podle jídla zvolte nádobí. Polévka potřebuje hluboké misky, suché chuťovky zvládne ruka nebo ubrousek. Pokud plánujete grilování, kupte si kovové špejle nebo dřevěné, které se dají umýt. Na nápoje použijte sklenice, které máte doma. Když jich je málo, půjčte si je od známých nebo od místní komunity. Výpůjčka je levnější a ekologičtější než nákup nových.

Jednou za dva až tři měsíce sklízejte hotový kompost. Ten najdete vespod, kde je tmavý, drobivý a voní po lesní půdě. Oddělte ho od žížal a kokonů – můžete je přemístit do nové dávky substrátu. Výsledný vermikompost používejte jako příměs do květináčů, asi jedna třetina objemu. Čerstvý kompost nikdy nenasazujte přímo ke kořenům, mohl by je popálit.

Začněte výběrem nádoby. Potřebujete plastový nebo dřevěný box o objemu alespoň dvacet litrů, ideálně se dvěma víky, aby se daly vrstvy oddělit. Do víka vyvrtejte několik otvorů o průměru dva až tři milimetry pro odvod vzduchu. Na dno dejte drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo keramzitu, na ni netkanou textilii, která zabrání žížalám propadnout. Teprve pak přijde substrát.

Jako nádoba poslouží plastová přepravka nebo dřevěná bedna o objemu alespoň 20 litrů. Víko musí mít otvory pro vzduch, ale ne tak velké, aby žížaly utekly. Na dno dejte drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo keramzitu, na ni filtrační textilii a teprve pak substrát. Ten namíchejte z kokosového vlákna, trhaného novinového papíru a hrstky zahradní zeminy. Papír navlhčete, ale nechte ho vyždímatelný – přemokření je častá chyba začátečníků.

Typická chyba je koupit „kompostovatelné" nádobí z kukuřičného škrobu a pak ho vyhodit do směsného odpadu. Většina kompostáren ho nepřijme a v přírodě se nerozloží tak rychle, jak výrobce slibuje. Další chyba je zapomenout na odpadkové koše. Když hosté nemají kam odložit kelímek, nechají ho na stole. Připravte nádoby na třídění: jednu na zbytky jídla, jednu na sklo, jednu na kovy. Označte je, ať je to jasné i těm, kdo přijdou poprvé.

Nasazení žížal a první týdny Do připraveného substrátu vysaďte kalifornské žížaly. Na jednu osobu stačí startovních 200 až 300 kusů. První týden je nekrmte, ať si zvyknou na nové prostředí. Poté začněte přidávat kuchyňský odpad vždy na jedno místo a v malém množství. Vhodné jsou slupky z ovoce a zeleniny, čajové lístky, kávová sedlina nebo rozpadlé listy. Naopak vynechejte maso, mléčné výrobky, citrony, cibuli, česnek a koření – ty žížalám škodí a zapáchají.

Vermikompostování v bytě není složité, ale nesnáší improvizaci. Žížaly potřebují stabilní prostředí, a to se buduje postupně. Než koupíte první žížaly, rozhodněte, kam bednu umístíte. Ideální je tmavý kout s teplotou mezi 15 a 25 °C, mimo přímé slunce a topení. Vlhká koupelna nebo spíž fungují dobře, pokud tam neteče a není tam průvan.

Vermikompostér v bytě neprodukuje zápach, pokud dodržíte poměr uhlíku a dusíku. Na každou misku kuchyňského odpadu přidejte dvě hrsti suchého papíru. Teplotu udržujte stabilní, bednu neotvírejte zbytečně a nikdy nenechte substrát vyschnout. Když se držíte těchto zásad, první sklizeň přichází zhruba za deset týdnů a žížaly se samy množí.

Krmte jednou za několik dní a vždy zkontrolujte, zda předchozí dávka zmizela. Pokud ne, uberte. Typická chyba je sypat odpad denně a mokrý. Přebytek vlhkosti poznáte podle octového zápachu a much. Řešením je přidat suchý trhaný papír a promíchat obsah. Když se objeví malé bílé mušky, stačí bednu přikrýt bavlněnou utěrkou a nekrmit týden.