Když je ložnice malá, pomůže úložiště pod postelí i nad dveřmi

Na co se zapomíná nejčastě

Použijte měkký kartáček s malou hlavou, který se dostane za drát. Kartáček přiložte na rozhraní zubu a dásně pod úhlem přibližně 45 stupňů a provádějte jemné krouživé pohyby. Poté kartáček nakloňte proti zámečkům a čistěte je ze všech stran – shora, zdola i zepředu. Na závěr přejděte na kousací plochy. Celé čištění by mělo trvat alespoň dvě minuty. Elektrický kartáček s kulatou hlavicí práci usnadní, ale ani on nenahradí mezizubní čištění.

Praní má svá pravidla. Ubrusy perte ideálně samostatně nebo s podobnými barvami, na 40 až 60 stupňů podle materiálu. Závěsy před praním sundejte z garnýže, odstraňte háčky a kroužky a látku řádně protřepejte. Nepřeplňujte buben – textil potřebuje prostor, jinak se pomačká a hůř se vypláchne. Aviváž používejte střídmě, u savých ubrusů snižuje savost a u závěsů podporuje chytání prachu.

Třetí trik je zálivka. Většina bylinek pochází ze Středomoří a nesnáší trvale mokré kořeny. Před zalitím strčte prst do substrátu do hloubky dvou centimetrů. Pokud je vlhký, počkejte. Čtvrtý trik spočívá ve sklizni. Nikdy netrhejte celou rostlinu, ale štípejte vrcholky nad párem listů. Rostlina se rozvětví a vydrží měsíce. Bazalku sklízejte často, jinak dřevnatí. Pažitku a mátu stříhejte těsně nad zemí, obrostou znovu.

Druhý krok je pohmat. Postavte se vedle psa, položte dlaně na jeho hrudník a pomalu přejeďte po žebrech. Žebra musí být cítit pod tenkou vrstvou tuku, ne je vidět, ale ani je nehledat. Když je nahmatáte jen s tlakem, pes má nadváhu. Podívejte se také na psa z boku: břicho má být vtažené, ne v rovině s hrudníkem. Z vrchu musí být vidět zúžení v pase. Pokud je pes jako sud, je to jasné.

Skříň je další místo, kde se ztrácí nejvíc prostoru. Místo jednoho věšáku natáhněte dva — jeden ve standardní výšce, druhý níž. Získáte dvě řady na košile nebo bundy, aniž byste cokoli přidávali. Na dveře skříně pak patří organizér na boty nebo drobnosti, ale jen tenký. Silný organizér na dveřích brání zavření a časem se ohne. Uvnitř skříně používejte svislé děliče, ne hromady. Když vidíte všechny vrstvy, přestanete kupovat duplicitní kusy oblečení.

Základní pravidlo zní: využívejte výšku, ne podlahu. Podlaha v malé ložnici patří nohám, ne krabicím. První místo, které stojí za pozornost, je prostor pod postelí. Pokud máte postel s pevným dnem, zvedněte ji o několik centimetrů pomocí nožiček nebo dřevěných hranolů a získáte úložný prostor na sezónní oblečení, povlečení nebo kufry. U postelí bez úložného dna se vyplatí nízké plastové boxy na kolečkách. Musí být nízké, jinak se pod postel nevejdou, a měly by mít víko, aby se do nich neprášilo. Typická chyba je cpát pod postel věci bez ladu a skladu. Za půl roku nebudete vědět, co tam je, a prostor ztratí smysl.

Poslední trik se týká nočního stolku. Klasický stolek se dvěma šuplíky zabere půl metru čtverečního a často v něm je jen telefon a léky. Nahraďte ho úzkou konzolou připevněnou ke zdi nebo závěsnou kapsou na postranici postele. Pod ní může zůstat volná podlaha, která místnost opticky zvětší. Pokud potřebujete víc úložného prostoru, použijte stupínky nebo nízké lavice s úložným prostorem uvnitř. Zároveň platí, že každá nová úložná plocha se dřív nebo později zaplní. Proto si jednou za sezónu projděte, co v ní skutečně leží, a co tam jen zůstalo z pohodlnosti.

Stěna nad postelí a dveře jako skryté police Zeď nad postelí bývá prázdná, přitom unese docela dost. Místo obrazů tam dejte úzké police nebo otevřené skříňky, ale pozor na hloubku. Hlubší police nad hlavou působí tísnivě a při vstávání z postele si o ně snadno praštíte. Ideální je hloubka do patnácti centimetrů. Stejně tak prostor nad dveřmi: police nebo uzavřené skříňky těsně pod stropem odvedou krabice, které by jinak ležely na zemi. Musí být ale pevně ukotvené do zdi, ne do sádrokartonu, jinak při plnění hrozí pád. Nad dveře patří jen lehké věci, které vytahujete zřídka.

Malá ložnice se nedá zvětšit, ale dá se zbavit zbytečného nepořádku. Rozdíl mezi stísněným a funkčním prostorem často není v metrech, ale v tom, kolik věcí leží na viditelných místech. Než začnete cokoli kupovat, projděte místnost a roztřiďte obsah na tři hromady: to, co používáte denně, to, co použijete několikrát za rok, a to, co tam jen zabírá místo. Třetí hromadu odneste pryč. Teprve pak má smysl řešit úložné triky.