Když má balkon jen dva metry čtvereční, jde to i tak

Další častá chyba je věšet prádlo příliš hustě na sebe. Trička na ramínkách potřebují mezi sebou prostor, jinak se suší jen na okrajích. Silné tkaniny, jako jsou ručníky nebo džíny, je vhodné pověsit tak, aby visely na delší straně a nebyly přehnuté přes šňůru. Přehnutá část zůstává vlhká nejdéle a často po sundání zapáchá. U povlečení platí, že čím více hmoty visí volně dolů, tím rychleji voda odtéká gravitací ještě před tím, než se začne odpařovat.

Typická chyba je podcenění větru. Markýza funguje jako plachta a při poryvu vzniká síla, která mnohonásobně převyšuje její hmotnost. Rozpěrná tyč, která drží sama o sobě, se vyvrátí i s markýzou. Proto je nutné kombinovat více způsobů – například rozpěru plus zatížení. Dále se nevyplácí montovat markýzu na zateplenou fasádu bez znalosti kotvení. Zateplení má malou únosnost a povrch se snadno vydrolí.

Druhým krokem je změna dávkování. Mnoho lidí sype prášek „od oka" a myslí si, že čím víc, tím lépe. Opak je pravdou. Nadbytek pracího prostředku se ve studené vodě nerozpustí a usazuje se v panelu. Používejte odměrku a řiďte se tvrdostí vody. U tvrdé vody je vhodné přidat i změkčovač, ale vždy v předepsaném množství. Třetím krokem je volba programu: praní na 60 °C alespoň jednou za dva týdny pomůže rozpustit usazeniny. Časté praní na 30 °C s tekutým gelem sice šetří energii, ale podporuje tvorbu malých lodí.

Látka sama má být z akrylu nebo polyesteru s povrchovou úpravou proti vodě a UV. Gramáž pod 250 g/m² je pro větrné lokality slabá. Švy mají být dvojité a lemované, ne jen slepené. Ramena volíte hliníková s tlakovým odléváním, ne tenkostěnná. Kloubový mechanismus musí mít jištění proti samovolnému svinutí, jinak markýza při nárazu vyletí nahoru a ohne se. Ovládání klidně ruční, ale s aretací v několika polohách.

Kotvení rozhoduje víc než látka Nejčastější chyba je uchycení do zateplené fasády nebo do dutých tvárnic obyčejnou hmoždinkou. Taková markýza vydrží první sezónu a při prvním větru povolí. Kotvy musí projít do nosného zdiva, případně do betonového věnce. U lehkých konstrukcí se používá chemická kotva, u těžších ocelová konzola s několika body. Vždy se vyplatí konzoly připevnit ve dvou výškových úrovních, aby se síla větru nerozdělovala jen do jednoho místa. Pokud fasáda zateplená je, řešením jsou distanční podložky, které přenesou tlak přímo do nosné vrstvy.

Spárování neuspěchejte. Lepidlo musí vytvrdnout alespoň den, u větších formátů i déle. Spárovací hmota musí být flexibilní, jinak popraská v místech, kde beton pracuje. Dilataci vynechte jen tehdy, pokud je místnost opravdu malá a rovná. U větších ploch nebo u betonu s trhlinami je dilatace nutná – bez ní se dlaždice utrhnou v pruzích. Trhliny v betonu předem proškrábněte, vyplňte flexibilní hmotou a přelepte bandáží, jinak se přenesou do dlažby.

Běžná údržba spočívá v čištění látky měkkým kartáčem a v kontrole kotevních bodů před každou sezónou. Uvolněný šroub poznáte podle rezavého pruhu na fasádě. Praskliny v látce se nelepí páskou, ale nechávají se odborně sešít, jinak se trhlina šíří dál. Při silném větru markýzu zatáhněte, i když je z kvalitního materiálu. Žádná konstrukce nemá vydržet náraz, na který není dimenzovaná, a výměna látky je vždy levnější než oprava fasády.

Před montáží si na fasádě vyznačte osu a vodorovnou linii. Šikmá markýza se při větru kroutí a látka se dřív opotřebí. Po instalaci zkuste markýzu několikrát vysunout a zasunout, zkontrolujte vůle v kloubech a dotáhněte všechny šrouby. První silný vítr pak přijde jako test, ne jako překvapení. Pokud markýza vydrží náraz bez viditelného průhybu ramen a látka zůstane napnutá, je kotvení v pořádku.

Markýza, která se při prvním silnějším větru ohne, vytrhne ze zdi nebo se roztrhne, neplní funkci. Nejde o to koupit tu nejdražší, ale vybrat takovou, jejíž konstrukce a kotvení odpovídají místu, kde skutečně viset bude. Rozhoduje tvar budovy, převládající směr větru, výška uchycení a to, zda je pod markýzou průchozí prostor, nebo jen okno. Bez těchto údajů se nedá určit ani potřebná pevnost látky, ani způsob uchycení.

Materiály vybírejte podle toho, jak balkon vypadá v zimě. Dřevo a ratan potřebují krytí, kov může rezavět od kondenzace, plast vydrží, ale na slunci bledne. Nejlepší je hliník s práškovým lakem a textilie z rychleschnoucích vláken, které po dešti neplesniví. Polštáře na noc sklídejte do bedny nebo je berte domů. Sušák i nábytek musí mít pryžové podložky, jinak poškrábete dlažbu a budete mít hluk při každém pohybu.