Když pes a kočka jedí z jedné misky, hrozí průšvih

Nejčastější chyba není špatné krmivo, ale nesystematické krmení. Majitel nasype plnou misku, štěně sní polovinu, zbytek stojí, večer se přidá, a vznikne zmatek. Misku po patnácti minutách odneste, i když v ní něco zůstalo. Pes se rychle naučí jíst v pravidelnou dobu. Stejně důležité je hlídat stolici — řídká nebo příliš světlá znamená, že něco nesedí, a řešit se má hned, ne až po týdnu.

Miska proti žrádlu není nutná pro každého psa. U psů, kteří žerou pomalu a v klidu, je zbytečná. U psů s diagnostikovanou dilatací žaludku nebo jinou vážnou diagnózou se nejdřív poraďte s veterinářem, protože zpomalení příjmu potravy nemusí být to, co váš pes potřebuje. Stejně tak u štěňat, která ještě jedí několikrát denně, může být miska kontraproduktivní – potřebují jíst, ne se trápit.

Granule se snadno dávkují a skladují. Odměrka nebo kuchyňská váha stačí a pes dostane stálý poměr živin. Nevýhodou je, že někteří psi je odmítají, zejména když jsou zvyklí na vlhké krmivo. Typická chyba je míchat granule s konzervou natrvalo, protože pes si pak vybírá a zůstávají mu zbytky. Lepší je nabídnout granule v pevném čase, odebrat misku po patnácti minutách a nabídnout znovu až v dalším krmení. Zdravý pes to vydrží, ale u štěňat, starých nebo nemocných psů se takto nepostupuje bez porady s veterinářem.

Psi a kočky mají odlišnou stavbu těla i metabolismus, ačkoli je lidé často krmí ze stejné misky. Kočka je striktní masožravec, potřebuje vysoký podíl živočišných bílkovin a tuků, včetně aminokyseliny taurinu, kterou si sama neumí vyrobit. Pes je všežravec, zvládne i rostlinnou stravu a obiloviny. Když kočka dlouhodobě jí psí granule, hrozí jí nedostatek taurinu, což vede k problémům se srdcem a zrakem. Pes naopak z kočičí stravy tloustne a může mít průjem z přílišného množství tuku.

Než začnete porovnávat konkrétní modely, změřte psa ve spánkové pozici. Položte ho na zem, nechte ho přirozeně se stočit a změřte obě vzdálenosti: od špičky čumáku k ocasu a přes ramena. Průměr pelíšku by měl odpovídat zhruba vnitřnímu průměru, který je o třetinu větší než šířka stočeného psa. Příliš velký pelíšek nutí psa hledat oporu u stěn, příliš malý ho tlačí do nepřirozené polohy a po pár nocích ho přestane používat.

Před podáním tablety se vyplatí kočku zvážit. Dávkování se řídí hmotností a podáním „od oka" riskujete předávkování nebo naopak neúčinnou dávku. Tabletu lze rozdrtit a zamíchat do malého množství konzervy, ale jen pokud kočka sní celou porci. U koček, které jsou vybíravé nebo zvrací, použijte spot-on přípravek na kůži. Ten se aplikuje na kůži mezi lopatkami, nikdy ne na srst, kterou si kočka olíže.

Po odčervení sledujte kočku alespoň 24 hodin. Může se objevit měkká stolice, nechutenství nebo mírná apatie. Pokud potíže trvají déle než dva dny, nebo se objeví zvracení s krví, navštivte veterináře. Běžnou praxí je také odčervovat všechny kočky v domácnosti ve stejný den, aby se paraziti nepřenesli z jedné na druhou. Stejně tak je vhodné odčervovat kočku před očkováním nebo před cestou do jiného prostředí.

Odčervení koček není jednorázová záležitost, kterou vyřešíte jednou za život. Frekvence závisí na tom, kde kočka žije, jestli chodí ven, jaké má stravovací návyky a zda je v domácnosti více zvířat. Univerzální rada „každé tři měsíce" platí jen pro část koček. Pro ostatní je potřeba plán upravit podle konkrétní situace.

Rozhodující není jen interval, ale také správná látka. Mnoho lidí koupí univerzální přípravek, který ale nepokrývá tasemnice. Ty se přenášejí blechami, a pokud kočka blechy má, odčervení proti tasemnicím je nutné. Naopak přípravky proti tasemnicím nezaberou na škrkavky. Vždy je potřeba vědět, proti čemu konkrétně chráníte. Při pravidelném odčervování střídejte účinné látky, aby si paraziti nevybudovali odolnost.

Nejjednodušší ověření, jestli má smysl o misce vůbec uvažovat, je změnit způsob podání. Nasypte běžnou dávku na velký plech nebo na pečicí papír a rozprostřete granule do jedné vrstvy. Pokud pes i tak zhltne vše do minuty, miska proti žrádlu mu pomůže. Pokud ale jí pomalu a nechává zbytky, problém není v rychlosti a miska nic neřeší.

První dny dávejte do misky jen část dávky a zbytek dosypte po dokončení. Pes, který nikdy neřešil překážku, může být zmatený a odejít. Nenechte ho vyhladovět, ale ani mu nedávejte klasickou misku jako záchranu. Trvejte na tom, že jídlo je pouze v misce proti žrádlu, a po dvou až třech dnech si zvykne. Pokud ne, zkuste jiný typ překážek – ne všechny tvary vyhovují všem psům.