Když pes nosí obojek proti blechám, dbejte na tři věci

Aus Rettungsdienst-Wiki
Zur Navigation springen Zur Suche springen

Prvním krokem je zajistit, aby pes neměl přístup ke zbytku látky. Odstraňte zdroj z dosahu, ale nic nevyhazujte – vzorek nebo obal vezměte s sebou. Pokud pes zvrací sám, nebraňte mu. Nikdy však nevyvolávejte zvracení u zvířete, které je v bezvědomí, má křeče nebo pozřelo ropný produkt, kyselinu či ostrý předmět. V těchto případech by zvratky způsobily další poškození jícnu a dýchacích cest.

Během jízdy dělejte přestávky každé dvě hodiny. Pes potřebuje nejen vyvenčit, ale také napít a protáhnout se. Vodu vozete vlastní, změna zdroje vody může způsobit průjem. Misku postavte na zem, nenechávejte psa pít z louže u silnice. Krmení odložte až na konec cesty, jinak hrozí zvracení z plného žaludku. Typická chyba je dát psovi velké jídlo před odjezdem, protože „aby nebyl hladový". Opak je správný.

Během nepřítomnosti nechte psovi něco, co ho zaměstná. Plněná hračka s mokrým krmivem zmražená na několik hodin funguje lépe než obyčejná kost. Pouštějte rádio nebo televizi na nízkou hlasitost, ale jen pokud pes na zvuky nereaguje štěkotem. Zavřete závěsy, aby pes neviděl, že odcházíte. Zásadní chyba je loučení: dlouhé mazlení a slova „už budu doma" pes čte jako signál nebezpečí. Odejděte bez emocí, stejně tak se vracejte. První minuty po návratu psa ignorujte, dokud se neuklidní.

Obojek také není věčný. Účinnost postupně klesá a po uplynutí doby uvedené výrobcem už nechrání. Někteří psi ho navíc dokážou sundat nebo rozkousat. Pravidelně kontrolujte, jestli není poškozený, zpřetrhaný nebo znečištěný. Špinavý obojek se může stát zdrojem dráždění kůže. A pokud pes po nasazení začne být apatický, škrábe se, sliní nebo má jiné neobvyklé projevy, obojek sundejte a kontaktujte veterináře. Reakce na obojek není běžná, ale stát se může.

Jak pomůcku nasadit a co hlídat při prvních krocích Postroj nasaďte tak, aby těsně obepínal hruď, ale neškrtil. Mezi popruhem a tělem by měly proklouznout dva prsty, ne více. Připínací bod na hrudi musí být v rovině s hrudní kostí, ne výše u krku. Pokud vodítko vede z bočního kroužku na zádech, pes může pořád táhnout. První procházku absolvujte na klidném místě, kde není provoz ani jiní psi. Nechte psa, ať si pomůcku očichá, nasaďte ji, pochvalte a sundejte. Teprve pak ji nechte na psovi delší dobu doma, aby si zvykl.

Základem je hřeben s kovovými zuby a podkladová kartáč. Hřeben projede srstí až ke kůži, kartáč odstraní uvolněné chlupy z povrchu. Na krátké jemné části, jako jsou tlapky, hlava a břicho, použijte hřebínek s hustšími zuby. Kovové hroty nesmí být ostré ani zahnuté do kůže. Před každým česáním srst prohmatejte prsty, abyste našli zacuchaná místa ještě předtím, než na ně najede hřeben.

Postup, který kočku nezradí Začněte vždy u hlavy a postupujte po hřbetě k ocasu, pak boky, břicho a nakonec nohy. Hřeben veďte po směru růstu srsti, ale u zacuchaných míst ho nakloňte a rozplétte je od konců kůže, ne naopak. Každý tah opakujte jen dvakrát až třikrát, jinak srst elektrizujete a kočku podráždíte. Břicho a vnitřní stranu stehen česejte vsedě nebo vleže, nikdy ne proti srsti. Když kočka odtáhne, nechte ji být a vraťte se k místu později.

Výsledek se nedostaví za týden. Počítejte s několika měsíci pravidelného tréninku, zvlášť u psů, kteří na vodítku tahají roky. Pokud se ani po měsíci nic nezmění, přizvěte si instruktora výcviku, který vidí, co děláte špatně. Vodítko proti tahání je nástroj, ne náhrada výcviku. Bez důslednosti a klidného vedení zůstane jen dalším kusem výbavy, který pes ignoruje.

Další typická chyba je nasazovat postroj jen na problémové procházky. Pes si rychle spojí pomůcku s napětím a začne se jí bránit. Noste ji i na krátké klidné vycházky, kde se nic neděje. Pokud pes panikaří, škrábe se do postroje nebo se snaží vyklouznout, sundejte ho a zkuste jiný střih. Některým psům sedí více postroj s popruhem přes hrudník ve tvaru písmene Y, jiným model s jedním popruhem kolem těla. Vyzkoušejte více variant, dokud nenajdete takovou, ve které pes chodí přirozeně.

Když kočka při česání vrčí, uskakuje nebo se olizuje, přestaňte. Krátké sezení několikrát denně funguje lépe než jedno dlouhé. Po česání dejte odměnu a nechte kočku odpočívat. Pokud se objeví lysá místa, zarudlá kůže nebo zápach, jde o kožní problém a patří k veterináři. Správně vyčesaná srst je prodyšná, lesklá a bez uzlů — a to je známka, že děláte práci dobře.

Nejčastější chyby: česání jen po vrchu, vynechávání břicha a podpaží, příliš hrubé tahy a česání suché srsti bez rozpuštění uzlů. Někteří majitelé čekají, až je srst viditelně zacuchaná. V té chvíli už je pozdě a kočka to bere jako trest. Pravidelnost je důležitější než délka jedné session. Dospělá dlouhosrstá kočka potřebuje česání každý den, v období línání i dvakrát denně.