Když se pes stočí do klubíčka: jak vybrat pelíšek podle tvaru těla

Co dělat okamžitě a co raději

Délka vodítka mezi vámi a psem rozhoduje o tom, jestli má pes vůbec šanci táhnout. Pokud držíte vodítko napnuté, pes cítí neustálý tlak a přirozeně se opře proti. Zkuste proto vodítko držet tak, aby mezi rukou a obojkem nebo postrojem viselo mírné pružení. V okamžiku, kdy pes zrychlí a napne ho, nepřitahujte ho k sobě. Naopak zpomalte, zastavte se a počkejte, dokud se vodítko nevrátí do ochablého stavu. Teprve pak pokračujte. Tento princip se nazývá uvolnění tlaku a pes se ho učí velmi rychle, pokud jste důslední.

Kdy obojek pomáhá a kdy ne? Funguje jako prevence u koček, které chodí ven, a jako doplněk k léčbě při mírném výskytu blech. Na velké zamoření nestačí, tam je potřeba kombinovat více prostředků a vyřešit prostředí. U koček, které obojek nesnášejí nebo žijí s malými dětmi, zvolte jinou formu ochrany. Pravidelná kontrola srsti a váhy je spolehlivější než spoléhání na jediný prostředek.

Oválný pelech nebo kulatý důlek? Kulatý pelíšek s vysokými bočnicemi sedí stočenému psovi nejlépe, protože kopíruje tvar těla a vytváří pocit krytu. Pokud ale pes při stočení podsouvá hlavu pod hrudník, potřebuje bočnici nižší, aby si mohl čumák opřít o dno. Oválný pelech je vhodný pro psy, kteří se stočí našikmo a jednu nohu nechávají vytaženou. Při výběru položte pelíšek na zem a psa do něj položte ještě v bdělém stavu. Sledujte, jestli si lehne sám, nebo jestli ho musíte do tvaru tlačit. Pokud ho tlačíte, je pelech špatný.

Ruka, která vodítko drží, by měla být uvolněná a v úrovni pasu, ne zaťatá v pěst u hrudníku. Druhá ruka může vodítko přidržovat, ale neměla by do něj neustále zasahovat. Pokud máte tendenci vodítko omotávat kolem zápěstí, kupte si jednoduchý pás nebo kratší rukojeť, která to nedovolí. Vyhněte se i vodítkům, která se samovolně navíjejí. Pes na nich nikdy nemá jasnou zpětnou vazbu, protože vodítko je stále napnuté, i když zrovna netáhne.

Venčení po první vakcíně ale úplně neodkládejte. Štěně potřebuje poznávat svět, jinak z něj vyroste bázlivý pes. Řešením je nosit ho na ruce nebo v tašce do různých prostředí, nechat ho poslouchat zvuky města, potkávat lidi a vidět auta. Na zem ho postavte jen na bezpečném místě – vlastní dvorek, málo navštěvovaný chodník, místo, kde jste si jistí, že tam nechodí cizí psi. Krátké vycházky na vodítku po čistém povrchu jsou v pořádku, ale vyhněte se kontaktu čumákem a olizování cizích psů.

Co dělat, když pes zabere a vy nemáte kam uhnout Nejčastější chyba je cukání vodítkem. Cuknutím sice na chvíli přerušíte tah, ale pes se naučí tahat ještě víc, protože tlak přichází a odchází nepředvídatelně. Místo toho změňte směr. Jakmile pes zatáhne, udělejte dva kroky do strany nebo se otočte a jděte na chvíli opačně. Pes musí zjistit, že tahání ho nikam nedovede, zatímco klidná chůze po vašem boku ano. Pokud jdete z kopce nebo po kluzkém povrchu, držte ruku blíž k tělu a mírně pokrčenou v lokti. Získáte lepší kontrolu a snížíte riziko, že vás pes strhne.

Před koupí zkontrolujte dvě věci, které se v obchodě snadno přehlédnou. První je dno – musí být pevné a rovné, ne prosednuté do mísy. Druhá je vnitřní obvod bočnice v místě, kde se pes dotýká čumákem. Pokud je tam šev nebo tvrdý lem, pes si hlavu neopře a bude spát s krkem v napětí. Pelíšek, do kterého se pes stočí bez přetáčení, poznáte tak, že ho ráno najdete ve stejné pozici, v jaké usnul.

Budujte odchody po malých krocích a bez dram

Materiál hraje roli hlavně u psů, kteří se při spánku potí nebo mají dlouhou srst. Hladká syntetická tkanina klouže a pes se v ní musí neustále přetáčet. Bavlněný nebo směsový povrch s jemným vlasem drží tělo na místě. Odnímatelný potah je praktický, ale jen tehdy, když sedí přesně a neposouvá se. Zip, který se při každém praní rozjíždí, je horší než pevně přišitý potah, který se čistí ručně.

Typická chyba je kupovat pelíšek podle plemene nebo podle hmotnosti psa. Výrobci uvádějí velikosti orientačně a pes stejné váhy může mít úplně jiný tvar těla. Další častá chyba je příliš měkká výplň. Pes se do ní při stočení propadne, hrudník zůstane nízko a krk se ohne do nepřirozeného úhlu. Výplň má být tuhá, ale ne tvrdá – po stlačení dlaní se má vrátit do původního tvaru do několika sekund.

Pes, který spí stočený do klubíčka, potřebuje jiný pelíšek než pes, jenž spí natažený na boku. Rozdíl není v módě ani v barvě. Jde o to, jestli pelech podepře hrudník a krk, nebo jestli ho zvíře jen vyplní tělem a zbytek prostoru zůstane prázdný. U stočeného spánku je klíčová vnitřní hloubka a tvar bočnic, ne celková šířka pelíšku.