Když se ráno líčíte jen pod stropním světlem, děláte čtyři chyby

Perlátor vyšroubujte alespoň jednou za dva až tři měsíce. Většina se dá povolit rukou, některé potřebují klíč s ochrannou vložkou, aby se nepoškodil chrom. Vnitřní sítko a těsnění namočte na hodinu do octa zředěného vodou v poměru jedna ku jedné, potom je propláchněte pod tekoucí vodou a jemně přetřete kartáčkem na zuby. Ocet rozpustí uhličitanové usazeniny bez abraziv. Nikdy nepoužívejte drátěnku, písek ani ostré škrabky, ty udělají v chromu rýhy, ve kterých se kámen drží ještě víc.

Stropní svítidlo osvětluje místnost, ne vaši tvář. Když stojíte před zrcadlem a světlo padá shora, na oční důlky, pod nos a pod bradu se vrhnou stíny, které v reálu neexistují. Ráno pak buď přidáte víc korektoru, než je potřeba, nebo naopak přehlédnete místa, která je potřeba dokreslit. Rozdíl mezi tím, co vidíte v zrcadle, a tím, co vidí ostatní na denním světle, vzniká právě tady.

Perlátor a kartuš řešte dřív, než zarost

Podsvícení zrcadla není jen otázka estetiky. Když světlo prochází kolem okrajů zrcadla a dopadá na tvář zepředu, zmizí stíny pod očima i podél čelisti. To je přesně to, co potřebujete při úpravě obočí, linkování nebo nanášení korektoru. Naopak světlo umístěné vysoko nad zrcadlem vytváří stín pod očima a nutí vás kreslit linku výš, než je přirozená linie řas.

Typická chyba je snažit se spáru „rozdýchat" agresivní chemií. Odstraňovače vodního kamene nebo silné kyseliny mohou povrch naleptat, ale vsakování nevrátí. Naopak hrozí, že se hmota rozpadne ještě víc. Další častou chybou je přetírání voskem nebo olejem, který vsakování sice na chvíli obnoví, ale zároveň přitáhne prach a vytvoří lepivý film. Pokud se spára po vyčištění a vyschnutí do dvou dnů nechová jako nová, je čas na obnovu, ne na další maskování.

Řešením není kupovat menší sifon, protože ten se může ucpat a hůř se čistí. Lepší je sáhnout po plochém provedení, které má zápachovou uzávěrku řešenou jinak – třeba formou membrány nebo vestavěného zápachového filtru. Takový sifon ušetří i několik centimetrů na výšku i na hloubku. Před koupí si ale vždy ověřte, jestli má dostatečný průtok a jestli se dá rozebrat bez nářadí. Jinak si za pár měsíců budete nadávat.

Typická chyba je spoléhat na jedno stropní světlo a k tomu otevřené dveře do tmavé chodby. Kontrast mezi dvěma různými zdroji způsobí, že každá polovina obličeje má jiný odstín a vy nepoznáte, která je správná. Stejně problematické je svítit si mobilem nebo zářivkou bez stínítka — bodové světlo vytváří ostré odlesky a pleť vypadá lesklejší, než ve skutečnosti je.

Řešení nemusí být drahé ani složité. Stačí přidat jedno nebo dvě menší svítidla po stranách zrcadla, nastavit je do výšky očí a zvolit neutrální teplotu světla. Pokud to prostor nedovolí, pomůže i přenosná lampa postavená bokem k zrcadlu. Potom ráno uvidíte stejnou tvář, jakou uvidí ostatní, a přestanete řešit rozdíl mezi koupelnovým zrcadlem a realitou.

Zásadní je podklad. Betonový stupeň musí být suchý, zbavený prachu, zbytků starého lepidla a mastnoty. U schodů platí přísnější tolerance rovinnosti než u podlahy: pokud je stupeň prohnutý nebo má zkosenou hranu, dlaždice se při lepení „houpe" a v maltovém loži vzniknou dutiny. Ty se při zatížení rozšiřují a dlažba postupně odskakuje. Nerovnosti nad dva až tři milimetry se vyrovnávají vyrovnávací stěrkou, ne silnější vrstvou lepidla. Silné lože se smršťuje nerovnoměrně a tahem láme spáru.

Barevná teplota je druhá věc, kterou lidé podceňují. Žluté světlo dodá pleti oranžový nádech a vy podvědomě zvolíte příliš světlý podklad. Studené bílé světlo naopak pleť zesvětlí a vy sáhnete po tmavším odstínu. V praxi to znamená, že make-up, který vypadá dobře před zrcadlem, může venku působit jako maska. Pomáhá držet se neutrální bílé, tedy hodnoty, které se v označení svítidel blíží dennímu světlu.

Světlo má dopadat na tvář, ne na temeno hlavy Základ je umístit zdroj světla do úrovně očí, ideálně po obou stranách zrcadla. Pak na obličeji nevznikají ostré přechody a vidíte skutečný tón pleti. Pokud je to možné, použijte dvě svítidla symetricky — jedno vlevo, jedno vpravo. Asymetrické světlo z jedné strany zkresluje proporce a vy pak jednu polovinu tváře líčíte jinak než druhou, aniž byste si toho všimli.