Když se rozhoduje o vítězi, ať body drží chuť všech

Body za snahu, ne jen za výsledek Základ je rozdělit bodování na dvě složky: výkon a účast. Výkon měřte tam, kde je objektivní – čas, počet splněných úkolů, přesnost. Účast a snahu naopak slovně ohodnoťte vedoucím na konci dne. Tři kategorie: splněno, splněno s dopomocí, nesplněno. Body za snahu přidávejte jen tehdy, když je rozdíl vidět i pro děti. Jinak vzniká dojem, že se body rozdávají náhodou.

Když máte skupiny hotové, projděte si je ještě jednou a zkontrolujte, jestli v žádné nezůstal jen jeden člověk, který nikoho nezná. Pokud ano, přehoďte jednoho člena z početnější skupiny. Drobné úpravy jsou v pořádku, ale dělejte je předem, ne před zraky všech. Až rozdělení vyhlásíte, držte se ho. Když začnete měnit složení po prvních stížnostech, ztratíte autoritu a příště to bude ještě těžší.

Praktický trik: zaveďte takzvané záchytné body. Za splnění společné výzvy – třeba společná fotka, vyřešená šifra pro všechny – dostane každý oddíl stejně. Vyrovnává to náhodu a dává slabším šanci dohnat ztrátu. Zároveň to učí, že tábor není jen souboj.

Na konci dne vodu slijte do konve a zalijte s ní stromy, keře nebo záhony. Pokud jste použili mýdlo, použijte ji jen na okrasné rostliny, ne na zeleninu. Hadici vypněte, stočte a nechte ji na stinném místě, aby se v ní nedržela voda. Další horký den tak začínáte s čistou hlavou a s vědomím, že voda, která už jednou posloužila, může posloužit znovu.

Další oblíbená varianta je čtení pozpátku. Slovo „kolo" se přečte jako „olok". Je to rychlé a děti to baví, ale pozor: u delších slov se ztratí přehled. Pište krátké útvary o třech až pěti písmenech a teprve po zvládnutí přejděte k delším. Pomáhá, když slovo nejdřív nahlas přečtete vy a dítě ho zkusí přečíst zpátky.

Nakonec si před táborem napište, co se stane, když někdo bude mít po třech dnech nula. Rozhodněte předem, jestli dostane druhou šanci, nebo jestli se body resetují. Nejhorší je improvizovat před dětmi. Když je systém jasný a vysvětlený na začátku, nikdo neodejde s pocitem, že ho hra odepsala.

Házená ve dvou se dá hrát jako soutěž o přesnost. Postavte cíl – třeba kruh na zdi – a střílejte z určené vzdálenosti. Střídejte se po každém hodu. Počítejte zásahy, ne sílu. Často se zapomíná na rozcvičení zápěstí a ramene; bez něj si při prudkém hodu přivodíte natažení. Stejně tak když hrajete s těžkým míčem, snižte vzdálenost.

Jak na to, aby voda vydržela celý den Rozdělte hru na etapy. Ráno naplňte barely a nechte je na slunci, odpoledne budou příjemně teplé. Dopoledne míchejte vodu v kyblících, odpoledne stříkejte z hadice jen na cíl. Kdo chce ušetřit opravdu znatelně, ten nepouští vodu proudem, ale střídá krátké dávky. Tryska s uzávěrem je lepší než otevřený konec hadice, protože mezi jednotlivými výstřely neteče.

U klasických her rozhoduje, jak je vysvětlíte. Pravidla řekněte v pěti bodech, nahlas a pomalu. Pak je ukažte na sucho – jedno kolo bez bodů. Teprve potom spusťte ostrý start. Častá chyba je vysvětlovat pravidla během hry; děti přestanou poslouchat a začnou se hádat. Další chyba je měnit pravidla za pochodu, když se někomu nedaří. Držte se toho, co jste řekli na začátku, i když to bude vypadat nefér. Děti si zapamatují, že se pravidla mění podle nálady, a příště budou protestovat dřív, než hra začne.

Druhá chyba je bodování bez stropu. Když jedna hra nabízí padesát bodů a ostatní pět, soutěž skončí po prvním odpoledni. Držte rozptyl mezi minimem a maximem u jedné hry kolem deseti bodů a celkový rozdíl mezi prvním a posledním oddílem nepřesáhněte dvojnásobkem.

Vedro se dá přežít i bez bazénu a bez toho, aby odpoledne proteklo tisíc litrů. Rozhoduje příprava: kde voda zůstane, kam odtéká a čím ji ohřeje slunce. Vodní hrátky pro děti i dospělé se obejdou s pár nádobami, hadicí a vědomím, že každá kapka, která skončí v trávě, není ztracená.

Pozor na dvě věci, které se opakují pořád. První: voda v tmavých nádobách na přímém slunci se přes den ohřeje tak, že může být nepříjemná, a večer zase rychle chladne. Druhá: stojatá voda je ideální líheň komárů. Nenechávejte naplněné barely přes noc bez poklopu a každý druhý den je vyprázdněte. Malé množství chloru nebo prosté vylití do záhonu problém vyřeší.

Základem je sběrný systém. Pod tryskovou sprchu nebo pod vodní mlýnek postav velkou vaničku, kyblík nebo starý sud. Voda, která proteče, se dá znovu použít na druhý pokus, na spláchnutí nebo na zalévání. Běžná chyba je nechat vodu téct do kanálu: stačí přitom otočit hadici tak, aby ústila do nádoby, a hra může běžet celé odpoledne ve stejném objemu.