Když se v truhlíku drží voda, kořeny bylinek začnou hnít
Typická chyba je sklizeň po dešti nebo za plného poledne. Mokré listy snadno plesnivějí a horko z nich vypaří prchavé látky ještě předtím, než je donesete do kuchyně. Další častá chyba je omývání před sušením. Bylinky určené k sušení nemyjte, pokud nejsou opravdu znečištěné. Voda na listech podporuje růst plísní a ředí chuť. Pokud musíte omýt, osušte je jemně papírovou utěrkou a nechte proschnout na vzduchu.
Přemokření je nejčastější důvod, proč bylinky v truhlíku uhynou. Není to jen o množství vody, kterou nalijete. Rozhoduje drenáž, materiál nádoby, složení substrátu i to, jak často zaléváte. Většina lidí zaleje příliš často a příliš málo. Zemina pak zůstává vlhká, kořeny nemají přístup ke vzduchu a začnou zahnívat. Bylina může chvíli vypadat zdravě, ale pak náhle padne.
Jakmile se výběžky dostanou mimo ohraničení, nestačí jen vytrhat nadzemní část. Musíte vykopat celý kořenový systém i s okolní půdou. Pracujte rycími vidlemi, ne motykou, která kořeny rozseká a tím situaci zhorší. Půdu prosejte přes síto s oky asi jeden centimetr a všechny bílé, dužnaté úlomky odstraňte. Tyto zbytky nepatří na kompost, jinak se máta vrátí zpět do zahrady. Nechte je uschnout na slunci nebo je spálte.
Řez, který rozhoduje o chuti i délce života První jarní řez proveďte v březnu, kdy rostlina začíná rašit. Zkraťte všechny loňské větve na deset až patnáct centimetrů nad zemí. Tím podpoříte tvorbu nových výhonů s jemnými listy, které mají nejlepší aroma. Během sezony odstřihávejte vrcholky průběžně, vždy nad párem listů. Nikdy neřežte do holého dřeva bez pupenů, větev by už neobrazila. Kvetení potlačujte, dokud chcete sklízet listy. Jakmile se objeví poupata, odstřihněte je i s kusem stonku. Kvetoucí šalvěj sice vypadá hezky, ale listy ztrácejí jemnost a sílu.
Nový květináč by měl být jen o dva až tři centimetry v průměru větší než ten původní. Příliš velký prostor je častou chybou – přebytečná zemina zůstává mokrá, kořeny začnou hnít a bylinka uhyne. Důležitý je odtokový otvor na dně; pokud květináč žádný nemá, vyvrtejte ho nebo použijte vložku. Pro většinu bylinek se hodí běžný pěstební substrát lehce obohacený kompostem. Pro tymián, oreganum nebo rozmarýn přidejte do zeminy třetinu písku, aby byla propustnější. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo hrubého písku vysokou jeden až dva centimetry.
Základní pravidlo zní: sklízejte brzy ráno, jakmile oschne rosa, ale ještě než slunce začne pálit. V tuto dobu je obsah silic nejvyšší a listy jsou pevné. U jednoročních bylin, jako je bazalka nebo koriandr, řežte ještě před nasazením poupat. U vytrvalých bylin, jako je tymián, oregano nebo šalvěj, je ideální okamžik těsně před rozkvětem, kdy jsou poupata vidět, ale ještě se neotevřela. Jakmile se objeví květy, aromatické látky se přesouvají do nich a list ztrácí intenzitu.
Sklízejte ráno po oschnutí rosy, kdy je obsah silic nejvyšší. Listy trhejte jednotlivě nebo stříhejte celé větévky. Nikdy neodřezávejte více než třetinu rostliny najednou. Poslední větší sklizeň načasujte na konec srpna, aby rostlina do zimy stihla obnovit listovou plochu. Od září už jen občas utrhněte pár lístků ke konzumaci.
Šalvěj lékařská je vytrvalá bylina, která při správném zacházení roste na jednom místě i pět let. Pro kuchyňské využití se pěstuje především pro aromatické listy, které se sklízejí průběžně během celé sezony. Největší chybou začátečníků je pořídit si sazenici z vytápěného skleníku a vysadit ji v dubnu na přímé slunce bez otužení. Taková rostlina přesune energii do květu, listy zhrubnou a chuť zhořkne.
Zálivku omezte na minimum. Šalvěj lépe snáší sucho než přebytek vody. Zalévejte vydatně, ale až když je půda na dotek suchá, zhruba jednou za deset dní v parném létě. Hnojení je zbytečné, nadbytek dusíku vede k měkkým, málo aromatickým listům a k napadení padlím. Stačí jednou za rok na jaře zapracovat do půdy kolem rostliny kompost.
Stanoviště volte slunné, s přímým světlem alespoň šest hodin denně. Půda má být hlinitopísčitá, propustná, spíše chudší na živiny. Do těžké jílovité zeminy přidejte při výsadbě hrubý písek nebo jemný štěrk do hloubky dvaceti centimetrů. Šalvěj nesnáší přemokření, proto nikdy nesázejte do prohlubně, kde se drží voda. Ideální je mírný svah nebo vyvýšený záhon. Pokud pěstujete v nádobě, použijte keramický květináč s drenážní vrstvou a substrát smíchaný s pískem v poměru dvě ku jedné.
Zimní ochrana spočívá hlavně v odvodnění, ne v přikrývání. V mokré a těžké půdě rostlina uhyne i při mírné zimě. Na podzim krátce před mrazem seřízněte jen odkvetlé stonky a kolem kořenů nahrňte vrstvu hrubého písku nebo drobného štěrku. V nádobě šalvěj přeneste do chladné, ale světlé místnosti s teplotou kolem pěti stupňů a zalévejte jen tolik, aby substrát úplně nevyschl. Na jaře rostlinu přesuňte ven až po posledních mrazech a nejprve ji na týden postavte do polostínu, aby se otužila.