Když se zuby tlačí do stran, pomůže jen včasná korekce

Typická chyba je začít léčbu bez předchozího schválení a pak žádat o proplacení zpětně. Pojišťovna takové žádosti často zamítá. Stejně problematické je nechat si v ordinaci potvrdit jen obecný rozpis bez diagnózy. Pokud žádost neobsahuje kód diagnózy a odůvodnění, revizní lékař ji vrátí. Další častou chybou je neuhlídání věkových limitů – u některých diagnóz je úhrada vázaná na dokončení léčby do určitého věku.

Mnoho pojišťoven nabízí také preventivní příspěvky z fondu prevence. Ty se týkají spíše ortodontických vyšetření, hygieny nebo retainerů po ukončení léčby. Není to nárok ze zákona, ale smluvní benefit. Podmínky se mění každý rok, proto se vyplatí ověřit aktuální pravidla přímo u své pojišťovny před zahájením léčby, ne až po ní.

Postup je jednoduchý: nejprve se zeptejte svého ortodontisty, zda léčba splňuje indikační kritéria. Potom si u pojišťovny ověřte, jaké doklady požaduje a zda je potřeba předchozí souhlas. Teprve pak podepište smlouvu o léčbě. Uchovejte si kopie žádosti i rozhodnutí. Pokud přijde zamítnutí, máte právo na odvolání a často stačí doplnit chybějící lékařskou zprávu. Bez těchto kroků se připravíte o peníze, které vám mohou být právem proplaceny.

Častou chybou je snažit se kartáček „očistit" a používat ho dál. Vyvařením ve vodě nebo namočením v ústní vodě vlákna nevrátíte do původního tvaru. Další chybou je používat příliš velký kartáček, který se mezi drátek a zub nevejde. Menší velikost se opotřebovává rychleji, ale čistí přesně tam, kam je potřeba. Mnoho lidí také podceňuje výměnu po nemoci nebo po nasazení nového drátku, kdy se tlak na zuby změní a kartáček se může rychleji zničit.

Snímací alignery se v Česku staly běžnou alternativou k pevným rovnátkům, ale způsob úhrady zůstává pro mnoho pacientů nejasný. Léčba se dělí na dvě složky: samotné ortodontické vyšetření a plánování, a potom sérii plastových fólií, které se nosí obvykle dva až tři týdny každá. Právě druhá složka tvoří většinu nákladů a záleží u ní, zda jde o zdravotní indikaci, nebo o estetickou úpravu.

U dospělých je situace složitější. Pojišťovny obvykle hradí část nákladů na fixní rovnátka jen u závažných diagnóz, jako jsou výrazné poruchy skusu nebo po úrazech. U dětí a dorostu je úhrada častější, protože se léčba dokončuje v době růstu. Vždy platí, že o úhradě rozhoduje revizní lékař na základě předložené dokumentace. Rozhodnutí může být kladné, částečné i zamítavé a je dobré vědět, že se proti němu lze odvolat.

Rozdělte čištění na dvě části: nejprve běžná hlavice na všechny plochy zubů, potom rovnatka na čištění kolem drátků. Rovnatkou se věnujte každému zubu zvlášť, asi dvě až tři sekundy na jeden, pomalu posouvejte podél oblouku. Pořadí si určete pevně – třeba zleva doprava dole, pak nahoře. Dítě si tak vytvoří návyk a nic nevynechá. Pokud má rovnátka snímatelná, vyndejte je, vyčistěte zvlášť a teprve pak čistěte zuby. U pevných rovnátek se nástavec nasazuje přímo na kartáček a postupuje se po jednotlivých úsecích.

Co obvykle pojišťovna hradí a co jde z vlastní kapsy Hrazené bývají snímací i fixní rovnátka, pokud jde o léčbu indikovanou lékařem. Pojišťovna proplácí samotný přístroj, pravidelné kontroly a některé úkony spojené s léčbou. Naopak nadstandardní materiály, estetické varianty, keramická nebo safírová rovnátka a různé doplňky si pacient platí sám. Pozor na to, že i u hrazené léčby může ordinace účtovat doplatek za nadstandardní postup. Vždy si předem vyžádejte písemný rozpis, co bude hrazeno z pojištění a co zaplatíte vy.

Nejprve zkuste mechanickou cestu. Plastovou škrabku nebo starou platební kartu podsuňte pod okraj zbytku a pomalu ho nadzvedněte. Pokud jde o silnou vrstvu, nahřejte ji fénem na nízkou teplotu. Teplo změkčí lepidlo a j se ohne, aniž by se roztrhlo. Pozor na příliš horký vzduch: sklo sice vydrží, ale rámeček nebo těsnění kolem něj mohou popraskat. U starých oken raději nechte fén na několik centimetrů od skla.

Pojištění rovnátek není plošná úhrada. Každá zdravotní pojišťovna vychází ze stejné legislativy, ale konkrétní podmínky a výše příspěvků se liší. Základní pravidlo zní: hrazená je pouze léčba, která je ze zdravotních důvodů nezbytná, nikoli estetická úprava chrupu. Zubař nebo ortodontista musí v žádosti doložit, že jde o vadu, která má dopad na funkci chrupu, skusu nebo zdraví pacienta. Bez tohoto odůvodnění pojišťovna neproplatí nic.

Návyky, které se dají ovlivnit Mezi získané příčiny patří dlouhodobé sání palce, cumlu nebo jiných předmětů po třetím roce života. Stejně škodí i dýchání ústy, které mění polohu jazyka a tlaku na horní patro. Děti, které dýchají ústy kvůli zvětšené nosní mandli nebo alergii, mívají častěji otevřený skus a zúženou horní čelist. Dalším faktorem je nesprávné polykání, při kterém jazyk tlačí na přední zuby místo na patro.