Když stěhujete komodu, vyndejte šuplíky a ochraňte hrany

Samotné obalení fólií nestačí, pokud stolek cestuje v dodávce mezi dalším nábytkem. Vytvořte mu pevný obal z kartonu. Ideální je krabice o několik centimetrů větší než stolek. Do mezery vložte zmačkaný papír, bublinkovou fólii nebo staré ručníky. Výplň zabrání posunu a zároveň pohltí otřesy. Skleněné desky nebo zrcátka na stolku obalte zvlášť, nejlépe do několika vrstev papíru a pak do kartonu. Nikdy je nepřipevňujte přímo k sobě páskou – při nárazu prasknou.

U těžkých kusů, jako jsou skříně nebo gauče, je nejdůležitější správná technika. Nikdy nezvedejte břemeno silou zad – používejte nohy a držte nábytek co nejblíže tělu. Na schodech je ideální, když jeden člověk stojí výše a druhý níže. Ten nahoře táhne a ten dole tlačí a přidržuje. Pokud jste sami, využijte popruhy přes ramena nebo nábytek sunte po schodech po dece. Pozor na ostré hrany schodů – podložte je kartonem, aby nedošlo k poškození. Vždy mějte volnou cestu, nikdo by vám neměl stát v cestě.

Začněte tím, že šuplíky postupně vysunete až na doraz. U každého zkontrolujte, jak je zajištěný proti vypadnutí. Některé mají na bocích plastové západky, jiné jen jazýček, který se zmáčkne směrem dolů. Teprve po odjištění šuplík vytáhněte plynulým tahem, ne trhnutím. Když jde ztuha, nepáčte ho šroubovákem – nejdřív zkontrolujte, jestli není někde ještě druhý zámek. Silou se ničí vodítka i čela šuplíků.

U malých ploch, jako jsou hrany dvířek nebo čela zásuvek, se vyplatí folii nelepit přímo, ale připevnit ji pomocí statické přilnavosti. Stačí povrch nejdřív odmastit a nechat dokonale vyschnout. Na mastný nebo prašný matný povrch folie přilne nerovnoměrně a při odstraňování se trhá. Odmašťujte jemným prostředkem bez abraziv, nikdy ne acetonem nebo ředidlem – ty matný lak naleptají a zanechají světlé skvrny.

Před nakládáním si připravte rovnou plochu, na kterou komodu položíte, až ji budete obalovat. Pracujte ve dvou lidech – jeden drží korpus, druhý lepí fólii. Po převozu nechte nábytek v novém prostoru alespoň den v klidu, než do něj šuplíky vrátíte. Dřevo si musí zvyknout na vlhkost a teplotu, jinak půjdou šuplíky ztuha a vodítka se znovu vyháknou.

Zpětná montáž šuplíků je nejčastější zdroj problémů. Šuplík nasaďte na kolejničky rovně, obě strany současně, a zasuňte ho pomalu až do konce. Pokud jde ztuha, nebuchejte do něj. Pravděpodobně jste ho nasadili křivě nebo zaměnili levý a pravý díl. Kolejničky nejsou vždy symetrické. Po zasunutí šuplíkem několikrát přejeďte a zkontrolujte, jestli se dotýká zadní stěny. Když drhne o dno nebo o horní desku, povolte šrouby na lištách, šuplík srovnejte a teprve pak je utáhněte.

Vyjmuté šuplíky nikdy neskládejte na sebe do jedné hromady bez proložení. Čela se snadno otlačí a dýha se ohne. Prokládejte je bublinkovou fólií, starými ručníky nebo papírovou lepenkou. Vnitřek šuplíků můžete nechat vyložený, ale drobné předměty z nich vyndejte do krabice – při převozu by se rozsypaly a poškrábaly lak zevnitř. Pokud jsou šuplíky součástí nosné konstrukce, označte si křídou nebo samolepkou, kam který patří, ať je po složení nemusíte zkoušet naslepo.

Při nakládání myslete na to, že deska má nést váhu po celé ploše, ne v jednom bodě. Nepokládejte na ni další těžké předměty, ani když je zabalená. Ve vozidle ji umístěte tak, aby se o nic neopírala hranou a nemohla se klepat. Nohy a rám položte vedle, ne na desku. Pokud stěhujete stůl v dodávce společně s dalším nábytkem, dejte desku jako první nebo poslední – nikdy doprostřed, kde na ni tlačí ostatní věci.

Ochrana hran, rohů a čel před odřením Holá komoda v dodávce se opře o jiný nábytek a hrana je dole. Rohy a hrany obalte měkkým materiálem – stačí bublinková fólie přelepená papírovou páskou, která později nezanechá lepivý film. Pásku nelepte přímo na lak nebo dýhu, ale na fólii. Čela šuplíků, která jste vyndali, obalte zvlášť a postavte je na výšku mezi dvě měkké podložky, ne naplocho na sebe.

Nejčastější chyba je, že člověk komodu popadne za vrchní desku a táhne. Ta bývá jen na kolících nebo ve šroubech do dřeva a při špatném úchopu praskne. Zvedejte vždy za bočnice nebo za spodní rám, nikdy za horní desku ani za vyndané šuplíky. Druhá častá chyba je nechat v komodě těžké věci „jen na chvilku". I krátká cesta po bytě stačí, aby se dno šuplíku prohlo. A třetí: přelepení hran izolepou, která po týdnu na slunci zanechá lep, jenž se dřeva drží víc než lak.

Komoda se při stěhování rozbije nejčastěji proto, že ji člověk nechá vcelku. Šuplíky při přepravě vyjíždějí, kývají se a při prvním prudším pohybu vypadnou i s obsahem. Demontáž šuplíků je proto první krok, který se vyplatí udělat ještě předtím, než komodu vůbec zvednete ze země. Zároveň tím zásadně snížíte hmotnost nábytku a riziko, že se ohne vodící lišta.