Když topíte dřevem: jaká vlhkost rozhoduje o výhřevnosti

Samotné čištění začněte od horního konce komína, pokud je to technicky možné. Spouštějte kartáč plynule dolů, nikdy ho netlačte silou, jinak riskujete poškození vložky nebo zaseknutí kartáče. Pohybujte jím rovnoměrně nahoru a dolů, abyste uvolnili saze z celého obvodu. V případě teleskopických tyčí přidávejte délku postupně a kontrolujte, aby se tyč neohnula. U velmi vysokých komínů nebo při nepřístupné střeše je bezpečnější použít metodu shora dolů přes komínový průduch, ale vždy s jištěním proti pádu.

Vlhkost dřeva patří mezi faktory, které nejvýrazněji ovlivňují množství tepla, jež získáte z každé polenné dávky. Čerstvě pokácený strom má vodu v buněčných stěnách i dutinách, a než se dostane do kamen, musí projít procesem vysychání. Pokud topíte dřevem s vysokou vlhkostí, část energie se spotřebuje na odpaření vody, a do místnosti se tak dostane jen zlomek potenciálního tepla. rady pro rekonstrukci běžné topení v krbových kamnech nebo kotlích na pevná paliva je optimální vlhkost mezi 15 a 20 procenty. Tato hodnota zajišťuje efektivní spalování, nižší emise a menší usazování dehtu v komíně.

Posledním krokem je pravidelná údržba a správné používání. Po každém topení vyčistěte popelník – vrstva popela o tloušťce více než dva centimetry brání přístupu vzduchu k žhavému uhlí. Jednou za měsíc zkontrolujte stav šamotových tvárnic a roštů; prasklý šamot nebo zborcený rošt byt v panelákuýrazně snižují účinnost. Pokud je to možné, nechte si seřídit kamna odborníkem na správný tah komína. U starších kamen zvažte instalaci výměníku nebo akumulační nádoby, které využijí teplo, jež by jinak uniklo komínem. Tyto úpravy sice vyžadují investici, ale v dlouhodobém horizontu se projeví na nižších nákladech na vytápění.
Kdy si naopak přivolat odborníka Svépomocné čištění má své limity. Pokud narazíte na silnou vrstvu dehtu, která nejde kartáčem uvolnit, nebo pokud objevíte praskliny, uvolněné spáry či jiné poškození komínového tělesa, okamžitě přestaňte a kontaktujte kominíka. Stejně tak byste neměli zasahovat do komínů s nerezovou vložkou, pokud si nejste jisti jejím stavem, a nikdy nečistěte komín během provozu spotřebiče. Dalším častým pochybením je použití nevhodného kartáče – příliš tvrdý může poškodit hladký povrch vložky, příliš měkký zase saze jen rozmaže.

Zásadní roli hraje i druh paliva a intenzita topení. If you liked this information and you would certainly like to obtain more facts regarding http://orasch.com/ kindly go to the web site. U krbů a kamen na dřevo se doporučuje kontrola a čištění alespoň jednou až dvakrát ročně, ideálně na začátku a na konci topné sezóny. Pokud topíte méně kvalitním dřevem, které obsahuje hodně pryskyřice, nebo pálíte i jiný materiál, může se dehet a kreozot usazovat mnohem rychleji. V takovém případě je na místě kontrola klidně i několikrát za sezónu. Pamatujte, že zanesený komín nejen snižuje účinnost vytápění, ale také představuje vážné bezpečnostní riziko.

Typické chyby se týkají také přípravy a bezpečnosti. Mnozí zapomínají na ochranu očí a dýchacích cest, což vede k podráždění. Další chybou je čištění komína za mokra – vlhké saze vytvoří pevnou krustu, která se pak odstraňuje velmi obtížně. Po dokončení čištění vždy vytřete saze z topeniště a zkontrolujte, zda nejsou ucpané průduchy. Ideální je provádět čištění dvakrát ročně, nejlépe před začátkem topné sezóny a po ní. Pokud topíte pouze příležitostně, postačí jedna důkladná kontrola za rok.

Třetím krokem je kvalita palivového dřeva a jeho příprava. Vyplatí se investovat do dřeva z listnatých stromů – dub, buk nebo habr mají vyšší výhřevnost než smrk či borovice. Měkké dřevo rychleji hoří a vytváří více popela, což snižuje dobu mezi přikládáním. Před přikládáním vždy rozhrňte žhavé uhlíky do rovnoměrné vrstvy a přiložte menší kusy dřeva, ne přeplňujte topeniště. Ideální je přikládat postupně, spíše častěji a menší dávky, než nacpat kamna „na tisícovku" jednou. Tím dosáhnete stabilního výkonu a menších tepelných ztrát.

Dřevo a vzduch: dva faktory, které rozhodují Používejte pouze suché dřevo s vlhkostí pod 20 procent. Čerstvě pokácené dřevo má vlhkost kolem 50 procent a jeho spalováním se velká část energie spotřebuje na odpaření vody. Místo tepla tak získáte jen páru a saze. Ideální je dřevo štípané, které se sušilo alespoň dva roky na vzdušném místě. Poznáte to podle zvuku – suché dřevo při úderu zvoní, kdežto vlhké vydává tlumený zvuk. Skladujte ho pod přístřeškem, nikdy ne přímo u kamen, kde by se vlhkost mohla vracet zpět.

Správné využití akumulace do zdiva je tedy hlavně o plánování. Vyberte si, které místnosti akumulaci potřebují, spočítejte potřebnou plochu a hmotnost zdiva a nastavte topný režim tak, aby korespondoval s vaším denním rytmem. U novostaveb se vyplatí navrhnout akumulaci už v projektu – ať už jako těžké betonové jádro, nebo jako masivní příčky mezi obývacím pokojem a ložnicí. U starších domů můžete využít stávající cihelné zdi tím, že je necháte obnažené a zbavíte je sádrokartonu či dřeva, které teplo izolují.