Když výška polic nutí k ohýbání, kuchyně přestává sloužit
Základem je volba grilu. Na balkon patří elektrický nebo plynový gril, ne klasický dřevěný či uhelný. Uhelný gril produkuje hustý kouř, který se drží v úzkém prostoru a během chvíle pronikne do protějších oken i do bytu nad vámi. Elektrický gril s poklicí a tukovým odkapem vytvoří minimum kouře, protože tuk nepadá přímo na topné těleso. Plynový gril je ještě čistší, ale potřebujete místo na plynovou láhev a dostatečné větrání. Před koupí si změřte balkon – gril musí stát tak, aby se dal otevřít poklop a zároveň zbylo místo na odkládací plochu pro suroviny a náčiní.
Tah komína a přívod vzduc
Nejčastější chybou je zalévání po troškách několikrát denně. Povrch sice vypadá vlhký, ale spodní část kořenového balu zůstává suchá a kořeny odumírají. Zalévejte tehdy, když horní dva až tři centimetry substrátu oschnou, a to tak, aby voda protekla až na dno a přebytek mohl odtéct. V horkých dnech stačí jednou denně, v chladnějším počasí obden. Vodu lijte přímo na substrát, ne na listy a plody, protože mokré listy podporují vznik plísní. Pokud máte rostlinu na přímém slunci, zalévejte ráno nebo večer, nikdy v poledne.
Grilování na balkoně má dvě roviny: technickou a sousedskou. Technickou zvládne každý, kdo si pořídí menší gril a naučí se s ním zacházet. Sousedskou řeší málokdo, dokud nepřijde první stížnost. Přitom stačí pár úprav a večerní grilování se obejde bez zbytečných konfliktů.
Postel je první rozhodnutí a od něj se odvíjí zbytek. V malé místnosti nefunguje pravidlo „čím větší, tím lepší". Rozhoduje půdorys, ne plocha matrace. Postel zasuňte delší stranou ke zdi, ideálně do rohu, a uvolněte tak jednu celou stranu pro pohyb. Pokud potřebujete úložný prostor, volte úložný rošt nebo zásuvky pod lůžkem — v malé ložnici nahradí jednu komodu. Vyhněte se masivním čelním deskám a vysokým nohám, které opticky zmenšují prostor a zbytečně překážejí při úklidu.
Samotné grilování ovlivníte tím, co na rošt dáváte. Tučné maso a kůže odkapávají do ohně a vytvářejí štiplavý dým. Marinády s olejem a medem hoří a čadí. Místo nich použijte suché kořenící směsi, případně maso před grilováním osušte papírovou utěrkou. Zelenina, ryby a méně tučné kousky drží kouř na minimu. Pokud přesto začne hořet tuk, nesrážejte plamen vodou – vzduch ho jen rozšíří. Zavřete poklop a stáhněte teplotu.
Jak vypadá první hodina, aby neskončila odevzdáním Začněte na kolmé nebo mírně převislé stěně, ne na převisu. Prvních patnáct minut jen lezte vodorovně podél stěny, takzvaný travers. Naučíte se přesouvat váhu na nohy místo tahání za ruce. Pak zkuste dva až tři lehké výstupy, mezi nimi vždy odpočívejte, dokud se tep nevrátí k normálu. Když přestanete cítit předloktí, končete. Druhý den budete mít svalovou horečku i tak, ale ne takovou, abyste týden nemohli zvednout hrnek.
Načasování a vítr rozhodují víc než marináda Než zapálíte, zjistěte, odkud fouká vítr. Kouř se vždy stáčí k jedné straně balkonu a pokud fouká k sousedovu oknu, stačí otočit gril nebo ho posunout. Grilujte v době, kdy sousedé nevětrá a nesuší prádlo – typicky dopoledne o víkendu nebo v podvečer, ne v poledním horku, kdy mají otevřená okna úplně všichni. V panelovém domě se hodí domluvit se předem, alespoň neformálně na chodbě. Krátká věta „v sobotu budu grilovat, kdyby vám to vadilo, dejte vědět" zařídí víc než tři výmluvy potom.
Nakonec zkontrolujte, jestli mezi pracovní deskou a nejnižší horní policí zůstává dost místa na to, abyste mohli stát vzpřímeně a zároveň mít před sebou prkénko. Pokud ne, je lepší horní polici zkrátit nebo posunout výš, i za cenu menšího úložného prostoru. Kuchyně, ve které se nemusíte ohýbat, se nepozná podle vzhledu, ale podle toho, že vás po hodině vaření nebolí záda.
Po grilování nechte gril vychladnout, pak ho vyčistěte ještě na balkoně, dokud jsou zbytky měkké. Škrabka a papírové utěrky stačí. Tuk nikdy nevylévejte do zábradlí ani do květináčů, odkapávejte ho do plechovky a vyhoďte do směsného odpadu. Rozpálený gril nenechávejte bez dozoru, ani když jdete jen pro sůl. A nezapomeňte, že balkon není jen váš – je to společný prostor, kde platí stejná pravidla jako v kterémkoli jiném sdíleném místě.
Co si vzít: pohodlné lezecké boty, které nebudou bolet už při nazouvání. Pro první návštěvu stačí půjčit si je na místě a vyzkoušet dvě velikosti. Dále úzké sportovní tričko, které se neplete do úvazku, a kalhoty nebo legíny bez volných cípů. Dlouhé vlasy do gumičky, krátké nehty, žádné prsteny ani náramky – při pádu z malé výšky udělají na prstech víc škody než samotný pád.