Když vanová zástěna nesedí: měření a montáž v paneláku

Další častý problém představují křivé stěny. Panelákové příčky mívají odchylky i několik milimetrů na metr. Pokud přiložíte zástěnu těsně ke stěně, může se stát, že se nebude dát otevřít nebo naopak zůstane mezera. Řešení je jednoduché: mezi stěnu a lištu dejte silikonový pásek nebo vytvořte z tmelu pružný spoj. Nikdy nezatlačujte zástěnu násilím – mohla by prasknout skleněná tabule.

Když se parkety v bytě rozhodnete renovovat svépomocí, první věc, kterou musíte vyřešit, je půjčení brusky. Neběhejte ale do prvního půjčovného, co uvidíte. Nejprve si zjistěte, jaký typ stroje je pro vaše parkety vhodný. Na masivní dřevo se hodí bubnová bruska, na hotové parkety a mozaiku zase bruska excentrická nebo kotoučová. V půjčovně se vždy zeptejte, zda stroj umožňuje napojení na vysavač, a rovnou si půjčte i úhlovou brusku na hrany a rohy. Bez ní se neobejdete, protože velká bruska se do koutů nedostane.

Rozdíl mezi rohoží a kabelem nakonec nespočívá jen v ceně, ale hlavně v tom, jak moc jste ochotni přizpůsobit topení svým prostorům. Rohož je rychlá, ale má pevně danou šířku a omezené možnosti tvarování. Kabel je flexibilní, ale vyžaduje pečlivé plánování a více času. Pokud si předem promyslíte rozložení zařizovacích předmětů a vytvoříte si přesný plán, dosáhnete v obou případech spolehlivého a příjemného tepla. Jen nezapomeňte, že podlaha s kabelem musí být dostatečně silná, aby se teplo rovnoměrně rozprostřelo – u rohoží je tato vrstva tenčí, takže rychleji reagují na změny teploty, ale také rychleji vychladnou po vypnutí.

Samotná skleněná nebo plastová tabule se nasazuje do horní lišty a pak se zajistí bočními zátkami. Typická chyba při montáži v paneláku bývá zapomenutí na spádování vany. Pokud vana nestojí vodorovně, zástěna se sice namontuje, ale voda pak nestéká správně k odtoku a může zatékat za lištu. Proto před utažením všech šroubů zkontrolujte, zda je horní lišta skutečně ve vodorovné poloze – i když vana samotná spád má.

Počet vrstev závisí na typu laku a namáhání podlahy. Obvykle se nanášejí dvě až tři vrstvy. Mezi každou vrstvou dodržte přesně dobu zasychání uvedenou na obalu – pokud nanesete další vrstvu příliš brzy, lak může zůstat měkký a lepivý. Teplota v místnosti by měla být stálá, kolem 18–22 °C, a vlhkost vzduchu přiměřená. Větrání zajistěte mírné, ale bez průvanu. Častým problémem je vznik bublinek – objevují se, když se lak nanáší na vlhký povrch nebo při příliš rychlém válení. Pokud bublinky vzniknou, po zaschnutí je přebruste a naneste tenkou vrstvu navíc.

Než začnete s renovací parket, zkontrolujte jejich stav. Pokud jsou prkna jen poškrábaná a zašlá, stačí povrchové broušení a nový lak. Jestliže jsou ale místy prošlá nebo mají tmavé skvrny, budete muset jít hlouběji. Broušení do hloubky odstraní starý lak i vrchní vrstvu dřeva, ale pozor – to lze provést jen omezeně. Parkety mají svou životnost a každé broušení je o něco tenčí. Změřte si předem tloušťku dřeva, abyste věděli, kolikrát ještě renovaci zvládnou.

Samotné broušení provádějte postupně. Začněte hrubým zrnem (například 24), abyste odstranili starý lak a nerovnosti. Poté přejděte na střední zrno (40) a nakonec jemné (80 až 100). Každý průchod provádějte plynule, bez zastavování na místě, jinak vzniknou prohlubně. Mezi jednotlivými zrny vždy vysajte prach a zkontrolujte povrch. Častou chybou je brousit napříč vláken dřeva – to zanechává viditelné škrábance, které po laku vystoupí. Proto vždy brouste podél vláken a u hranové brusky dávejte pozor na přechody mezi plochami.

Lakování po broušení: kdy a jak nanést první vrstvu Po dokončení broušení důkladně vysajte podlahu a otřete ji vlhkým, dobře vyždímaným hadrem. Nechte dřevo zcela vyschnout. Lak nanášejte až ve chvíli, kdy je podlaha naprosto čistá – jakýkoliv prach se v laku objeví jako hrbolky. První vrstva laku by měla být tenká a rovnoměrná. Používejte váleček s krátkým vlasem nebo štětec na okraje. Nanášejte lak podél vláken, v jednom směru, a nepřerušujte práci uprostřed plochy. Po zaschnutí první vrstvy povrch jemně obrousíte zrnitostí 120, abyste odstranili případné nerovnosti a otevřeli póry pro další vrstvu.

Samotné broušení začněte hrubým zrnem, obvykle 36 nebo 40, a postupujte směrem od okna k protější stěně. Strojem pohybujte plynule, bez zastavování na místě, a vždy v přímých pásech, které se mírně překrývají. Po prvním přebroušení vyměňte papír za jemnější, zhruba 80, a přebruste podruhé, tentokrát křížem k předchozímu směru. Nakonec použijte zrno 100 až 120 pro hladký povrch. Nezapomeňte po každém přebroušení vysát prach, ať se nedostane do laku. Hrany a rohy dobrušte úhlovou bruskou, a to stejným posloupnostním zrnem jako u velké brusky.