Když vybíráte první lahvičku a dudlík, rozhoduje tvar a materiál
Nakonec platí, že nejlepší didaktická hračka je ta, kterou dítě bere do ruky i bez dospělého. Když si s ní samo sedne na podlahu a zkouší to znovu, udělalo první krok k samostatnosti. Když ji po vás naopak hodí a jde pryč, není to neposlušnost. Je to informace, že je na ni ještě malé nebo příliš složitá. Schovejte ji a zkuste jinou. Za měsíc se k ní možná vrátí.
Poslední věc: hrajte si s dítětem, ale neřiďte ho. Nesedejte mu na klín a neopravujte každý pohyb. Stačí být poblíž, pojmenovávat, co dělá, a nechat ho, ať to zkouší samo. Didaktická hračka není učitel. Je to jen nástroj – a ten funguje jen tehdy, když ho dítě může použít vlastním tempem.
U lahvičky sledujte tři věci: objem, tvar savičky a materiál. Pro novorozence stačí 120 až 150 ml, později 250 až 300 ml. Savička má odpovídat věku – označení 0 nebo 1 znamená nejpomalejší přítok. Pokud miminko při pití kašle, polyká vzduch nebo se vzteká, je tok příliš rychlý nebo je dírka ucpaná. Když naopak usíná a láhev nevypije, je savička příliš tvrdá nebo pomalá.
Když už to jede, přijdou pedá
Od devíti let výš přestává být věk hlavním kritériem a začíná hrát roli zájem. Někdo vydrží hodiny skládat detailní modely, jiný potřebuje pohyb a rychlý výsledek. U starších dětí se vyplatí vybírat podle tématu, které je baví, a podle možnosti sestavit víc různých věcí z jedné sady. Zároveň platí, že příliš jednoduchá stavebnice nudí stejně jako příliš složitá. Zlatá střední cesta je taková, která zabere dva až tři večery a nechá prostor pro vlastní úpravy. Pokud dítě u stavění vydrží a samo si řekne o další díl, trefili jste se.
Silikon, nebo latex a kdy měnit dudlík Silikonové savičky jsou průhledné, bez zápachu a vydrží déle. Latexové jsou měkčí a některá miminka je lépe přijímají, ale rychleji se opotřebují a mohou zapáchat. U dudlíků platí podobné pravidlo: silikon pro trvanlivost, latex pro měkkost. Dudlík musí mít širokou základnu, aby nepropadl do pusy, a tvar, který kopíruje patro. Ortodontické dudlíky nejsou automaticky lepší – záleží, zda je miminko příjme.
Před prvním použitím vše vyvařte nebo sterilizujte podle návodu. Po každém kojení lahvičku rozložte, umyjte teplou vodou s malým množstvím prostředku a důkladně propláchněte. Zbytky mléka v záhybech savičky jsou častým zdrojem problémů. Dudlík nepatří do myčky, pokud to výrobce výslovně nedovoluje, a nikdy ho nepřipevňujte na šňůrku kolem krku.
Dítě sebou praští o chodník a koleno je hned odřené. Většina drobných poranění se dá zvládnout doma, pokud člověk ví, co má dělat a čeho se naopak vyvarovat. Rozdíl mezi odřeninou a hlubší ranou je přitom zásadní pro to, jestli stačí domácí ošetření, nebo je nutné vyhledat lékaře. Odřenina je povrchové poškození kůže, které sice bolí a krvácí, ale ránu lze snadno vyčistit. Skrábnuti nebo tržná rána mohou být hlubší a hrozí u nich zanesení infekce.
Typickou chybou je ránu příliš dlouho máčet ve vodě nebo ji nechat mokrou. Další chybou je používání vatových tamponů přímo na ránu, protože vlákna se zachytí a zhoršují hojení. Rodiče také často podceňují očkování proti tetanu. Pokud dítě není očkované nebo je od poslední dávky dlouhá doba, je nutné situaci řešit s lékařem. Pozor na hluboké rány, rány od kousnutí zvířetem, rány znečištěné hlínou nebo trusem a na jakékoli poranění, které se do dvou dnů nezačne hojit.
První lahvička a dudlík se kupují často ještě před porodem, ale skutečná potřeba se ukáže až s miminkem. Novorozenec pije po malých dávkách, rychle se unaví a potřebuje, aby mléko teklo pomalu a rovnoměrně. Proto se vyplatí koupit nejdřív jednu menší lahvičku s pomalým přítokem a jednu střední, ne rovnou sadu šesti kusů. Zbytek dokoupíte, až budete vědět, co miminku sedí.
Základem je ránu nejprve zastavit krvácení a poté ji důkladně vyčistit. Menší odřeninu stačí podržet pod proudem vlažné vody, dokud se odstraní všechny nečistoty, písek a kamínky. Nepoužívejte peroxid ani líh na otevřenou ránu, protože poškozují zdravou tkáň a hojení spíše zpomalují. Mýdlo je vhodné jen po okrajích rány, ne přímo do ní. Pokud je v ráně zapíchnutý větší kamínek nebo střep, nevyndávejte ho sami, ale nechte to na lékaři.
Dezinfekce, krytí a kdy sundat náplast Po vyčištění ránu osušte čistým čtverečkem a aplikujte dezinfekci, která je určená pro děti a neštípe. Existují bezbarvé roztoky, které se hodí i na obličej. Poté ránu zakryjte. Na menší odřeniny stačí náplast nebo sterilní čtvereček, na větší plochy se hodí síťovaný obvaz, který se nepřilepí. Krytí měňte denně, případně častěji, pokud se namočí nebo ušpiní. Jakmile se rána začne hojit a vytvoří se strup, není nutné ji dál zakrývat, aby mohla kůže dýchat.