Když vynecháte merge commity, historie bude čitelná

Nakonec si promluvte i s vlastním dítětem. Vysvětlete mu, že kamarád je host a že se má ptát, co mu vyhovuje. Nejčastější chyba je naplánovat program až do noci a pak se divit, že jsou děti podrážděné. Stačí málo: připravené lůžko, tiché světlo, větrání a jasná domluva. Zbytek už zvládnou děti samy.

Pojmenovávejte podle toho, co hodnota znamená, ne jaký má typ. Název data, obj nebo vysledek2 vám za týden neřekne nic. Mnohem lepší je seznamFaktur, aktivniUzivatel, cenaBezDph. Když název neumíte vymyslet, obvykle nevíte, co proměnná obsahuje — a to je chyba, kterou odhalíte dřív než testy. Vyhněte se i zkratkám, které znáte jen vy; kód čtou i další lidé a vy za měsíc budete jeden z nich.

Jak nastavit fast-forward jako výchozí Většina týmů si vystačí s konfigurací git config --global merge.ff only. Tím nástroj odmítne vytvořit merge commit a vy budete muset větev nejdřív rebasovat. V CI nebo na serveru nastavte totéž, aby se nikdo nevyhnul pravidlu omylem. Pro vzdálené větve se hodí git config --global pull.ff only, jinak si při git pull vytvoříte merge commit bez varování. Pozor na týmy, které používají merge commity pro sledování integrace – tam je lepší dohoda než plošný zákaz.

Naplánujte večer tak, aby měl klidný konec. Hodinu před spaním vypněte obrazovky, místo toho dejte možnost číst nebo si tiše povídat. Připravte jednoduchou svačinu a vodu do sklenice na noční stolek, ne sladké nápoje. Ráno počkejte, až se děti samy probudí, a mějte připravenou snídani, kterou zvládne i dítě s citlivým žaludkem.

Barvy a světlo dělají v podkroví víc než kde jinde. Strop natřete stejnou barvou jako stěny, aby šikmina opticky zmizela. Vyhněte se tmavě modré a černé – pohlcují světlo a prostor zmenšují. Pokud je okno malé, dejte před něj lehkou roletu nebo závěs, který se dá stáhnout nahoru, ne těžké závěsy do stran. Zrcadlo na protilehlé stěně pomůže odrazit denní světlo do tmavších koutů. Umělé osvětlení řešte několika menšími zdroji – stropní světlo v podkroví často oslňuje, protože je nízko.

Výsledkem je historie, kde každý commit něco znamená a kde se dá snadno najít, kdy se co změnilo. git log --oneline --graph ukáže rovnou čáru místo spleti křižovatek. Když potřebujete vrátit změnu, git revert funguje předvídatelněji, protože neřešíte složité sloučení. Týmy, které přešly na fast-forward, hlásí méně konfliktů při integraci a rychlejší code review. Není to univerzální řešení pro všechny, ale pro většinu projektů je to čistší cesta.

Připravte místo, kam si kamarád může odložit věci: židli, nízkou polici nebo kus volné podlahy. Dítě by mělo vědět, kde má tašku, pyžamo a kartáček. Ukažte mu cestu na záchod ještě za světla, ať v noci netápe. Nechte pootevřené dveře, pokud to obě děti chtějí, ale nestůjte za nimi. Dohlížet můžete z vedlejší místnosti.

Typická chyba: rebasujete větev, kterou už má kolega u sebe. Po force pushi mu vzniknou konflikty a duplicitní commity. Před rebase se vždy zeptejte, nebo si větev pojmenujte tak, aby bylo jasné, že je soukromá. Další chyba je rebase s necommitnutými změnami. Git vás vyzve k jejich odložení, ale pokud je zapomenete, přijdete o ně. Vždy nejdřív git stash nebo commit. A třetí častá chyba: rebase přes příliš mnoho commitů najednou. Když řešíte konflikt v pěti krocích, je snazší rebasovat po menších částech nebo použít interaktivní rebase git rebase -i a upravit jen posledních pár commitů.

Oplocení je základ, ale musí být vysoké a hlavně zahnuté. Liška přeskočí metr a půl, kuna přeleze dva metry bez problému. Použijte pletivo s oky do pěti centimetrů, aby jím neprolezla mláďata ani kuna. Horní okraj ohněte do pravého úhlu ven nebo dovnitř a připevněte k napnutému drátu. Spodní část pletiva zahraďte do země alespoň třicet centimetrů a přeložte ji vodorovně ven – liška se pokusí podhrabat právě v místě, kde pletivo končí. Před vstupem do výběhu udělejte pevný práh z betonu nebo dlažby, jinak si predátor cestu prostě vyhrabe.

Začněte tím, že si v obýváku vytipujete skutečně nosné barvy. Ne tiskoviny, deky a sezónní doplňky, ale to, co drží prostor: barvu stěn, velkého kusu nábytku, koberce nebo závěsů. Zapište si je a k nim přidejte jednu barvu, která se v obýváku objevuje jen okrajově. Právě ta bývá v ložnici nejlepší – přenese se snadno a nebude působit jako přesazený kus obýváku.

Základem je lůžko. Pokud nemáte volnou postel, připravte na zem kvalitní karimatku nebo nafukovací matraci, na ni prostěradlo a přes to deku. Dítě by nemělo spát přímo na studené podlaze, ani na rozkládací pohovce, která má tvrdý střed. Dejte pozor na výšku – menší děti mohou z vyvýšeného lůžka spadnout, proto je lepší spát nízko. Polštář vyberte spíš menší a měkký, velký tvrdý polštář dětem nedělá dobře.