Klidný spánek mazlíčka: čím se liší psí a kočičí hygiena spánku
Typickou chybou je uspěchaný odchod a dramatické loučení. Hlaďte psa, dlouze se mu omlouvejte a pak rychle utečte – to jen zvyšuje jeho nejistotu. Místo toho se chovejte, jako by byl odchod běžnou rutinou. Před odchodem se psa nevšímejte, odejděte bez mluvení a po návratu ho také nezdravte hned. Počkejte, až se uklidní, a teprve pak ho pozdravte. Další častou chybou je nekonzistentní trénink – pokud jeden den necháte štěně o samotě hodinu a druhý den deset minut, pes se nenaučí předvídat. Dodržujte pravidelný režim a délky intervalů zvyšujte pomalu, ideálně o 10–20 % každý druhý den.
Častou chybou je trestat psa po skoku, když už stojí na zadních. Pes si spojí trest s vaším naštváním, ne se skákáním. Další chybou je používat vodítko jako bič – máchat s ním nebo ho mlátit o zem. To psa pouze vystraší. Mnozí majitelé také zapomínají na odměny. Pes, který skáče, často hledá pozornost – i negativní (odstrčení, křik) je pro něj odměna. Proto je zásadní odměňovat klidné chování (sed, čumák u země) dřív, než pes stihne skočit. Tím posílíte žádoucí návyk.
Teplota vody by měla být vlažná, ideálně kolem 37 °C, ale nikdy ne horká. Psa nejprve namočte postupně – začněte od zadních nohou a postupujte směrem k hlavě. Hlavu a uši vůbec nemočte přímým proudem, místo toho použijte vlhký hadřík na otření obličeje. Pokud pes začne být neklidný, mluvte na něj klidným hlasem a dělejte pravidelné přestávky. Šampon vybírejte speciálně určený pro psy, protože lidské přípravky narušují pH kůže a mohou způsobit podráždění. Nanášejte ho od krku dolů, vyhněte se očnímu okolí a genitáliím a jemně vmasírujte do srsti.
Jak nacvičit klidné vítání – praktický postup Postavte se s psem na na místo, kde ho obvykle rozptylují lidé (např. předsíň). Požádejte někoho, aby se přiblížil. Jakmile pes začne zvedat tlapky, řekněte „ne" nebo „sedni" a současně mírně povolte vodítko, ale ne ho napněte. Pokud pes skočí, otočte se zády a zkraťte vodítko tak, aby pes neměl prostor na skok. Počkejte, až se uklidní. Až položí všechny čtyři tlapky na zem, otočte se zpět, odměňte ho pamlskem nebo slovem „dobře" a nechte ho pozdravit. Tento postup opakujte při každém setkání, dokud pes nepochopí, že skákání znamená konec interakce.
Trénink vyžaduje konzistenci. Pokud pes nesmí skákat na návštěvy, nesmí skákat ani na vás, když přijdete z práce. Jinak bude zmatený. Začněte v klidném prostředí, postupně přidávejte rušivé podněty. Pokud pes i přes správnou techniku stále skáče, zvyšte vzdálenost od lidí (např. trénujte na dvoře místo v předsíni) a postupně ji snižujte. Vodítko proti tahání není kouzelný nástroj – je to pomůcka, která vám pomůže být důsledný. S časem a trpělivostí pes pochopí, že pozdrav probíhá pouze se všemi čtyřmi tlapkami na zemi.
Zvykání na samotu: krátké kroky, pravidelné odměny Postupujte po malých krocích. Začněte tím, že štěně necháte o samotě v místnosti na pár sekund, zatímco vy zavřete dveře. Poté se vraťte, ale nedělejte z toho velkou událost. Postupně intervaly prodlužujte: pět vteřin, minuta, pět minut. Důležité je, abyste se vraceli vždy dřív, než začne štěně projevovat známky stresu (kýchání, nadměrné olizování, chňapání po dveřích). Když se pes uklidní, můžete ho odměnit pamlskem, ale až ve chvíli, kdy je klidný. Pokud začne fňukat, počkejte na pauzu v kňourání a teprve poté vstupte. Tím ho učíte, že klid vede k vašemu návratu, nikoli kňourání.
Jak upravit prostředí, aby kočka nemusela útočit Kočky jsou teritoriální a potřebují kontrolu nad svým prostorem. Pokud máte doma více koček, agrese často pramení z nedostatku vertikálních únikových cest nebo z nevhodně umístěných misek a záchodů. Zajistěte každé kočce vlastní misku na vodu a jídlo, oddělené místo na spaní i alespoň jeden záchod navíc. Klíčové je rozmistit tyto prvky tak, aby kočka nemusela procházet kolem „nepřítele" – úzké chodby a rohy, kde se setkávají, jsou nejčastějšími místy konfliktů. Přidejte policové systémy nebo škrabadla do výšky, protože kočka, která se může pohybovat po vyvýšených místech, se cítí bezpečněji.
Jak správně oplachovat a sušit Oplachování je nejčastěji podceňovaným krokem. Zbytky šamponu způsobují svědění a lupy, proto věnujte důkladnému opláchnutí alespoň dvakrát tolik času než mytí samotné. Oplachujte čistou vodou, dokud voda z psa neteče zcela bez pěny. U dlouhosrstých plemen použijte prsty nebo hřeben k rozrušení srsti, aby se šampon dostal až ke kůži a také se z ní důkladně smyl. Po opláchnutí psa jemně vyždímejte přejetím rukou po srsti a poté ho zabalte do velkého savého ručníku. Vyhněte se tření, které zamotábyt v panelákuá srst a dráždí pokožku – místo toho ručníkem přitlačujte a nasávejte vodu.