Koupání psa, které mu ničí srst a kůži: čemu se vyhnout
V letních měsících stačí málo – delší procházka v poledne, hra na rozpálené zahradě nebo zapomenuté okno u auta. Přehřátí psa není banální záležitost, ale život ohrožující stav. Reagovat musíte rychle a hlavně správně. Špatná první pomoc může psovi uškodit víc než samotné přehřátí.
Prvním krokem je pravidelná domácí prohlídka. Prohlédněte psovi nebo kočce uši, oči, tlamu a polštářky tlapek. Pokud zvíře při dotyku ucukne, může to signalizovat bolest. Zkontrolujte také kůži pod srstí, zvláště u dlouhosrstých plemen, kde se snadno tvoří zacuchané chomáče, pod nimiž se drží vlhkost a bakterie. U koček věnujte pozornost dásním – bledá barva může značit anémii, zatímco výrazně červené dásně zase zánět. Tuto prohlídku provádějte v klidném prostředí, ideálně po jídle, kdy je zvíře uvolněnější.
Pamatujte, že vodítko proti tahání není kouzelná hůlka. Pokud pes skáče z nadměrného vzrušení, pomáhá také předvídat situace a snižovat jejich intenzitu. Když se blížíte k člověku, zkraťte vodítko a veďte psa těsně u nohy. Pokud začne jevit známky vzrušení (například kňučí, zvedá packy), zastavte se a počkejte, až se uklidní. Teprve pak pokračujte. Tím posilujete sebekontrolu psa a zároveň mu dáváte jasnou strukturu – bez ní se skákání může vrátit, jakmile vodítko sundáte.
Využijte přirozenou zvědavost štěněte a otočte se Jednou z nejúčinnějších metod je změna směru. Jakmile štěně začne tahat, řekněte jasné „ne" nebo „zpět" a otočte se opačným směrem. Štěně se tak naučí, že tahání vede k zastavení nebo změně trasy, nikoli k postupu vpřed. Důležité je být konzistentní — pokud to uděláte jen někdy, štěně se nebude moci orientovat. Tento postup také posiluje vaši roli vůdce, protože vy rozhodujete o směru chůze.
Pokud pes o hračku ztratí zájem, neznamená to, že je hračka k ničemu. Často stačí změnit pamlsky za hodnotnější – třeba kousek sýra nebo vařeného kuřete – a hračku na pár dní schovat. Pak ji znovu nabídněte. Pro aktivní psy jsou vhodné také hračky, které se kutálí a vydávají zvuk, pro klidnější psy zase hlavolamy s posuvnými prvky. Nezapomínejte, že i interaktivní hračka by měla být občas umyta. Většinu plastových lze mýt v teplé vodě se saponátem, ale vždy respektujte pokyny výrobce.
Prevence je jednodušší než první pomoc. Procházky přesuňte na ráno a večer, vyhněte se rozpálenému asfaltu, který může popálit tlapky, a vždy mějte k dispozici vodu. Nikdy nenechávejte psa samotného v autě, ani na pět minut, ani ve stínu. Pokud pes začne dýchat s otevřenou tlamou a hledá chladné místo, okamžitě ho přesuňte a začněte s ochlazováním. Včasná a správná reakce rozhoduje o tom, zda pes přežije bez trvalých následků.
Po opláchnutí psa jemně vyždímejte rukama a osušte ho ručníkem. Nikdy nedrhněte srst proti směru růstu chlupů, jen ji tupě přitlačujte, aby se voda vsákla. Pro dlouhosrstá plemena použijte vysoušeč s nízkou teplotou, ale držte ho ve vzdálenosti alespoň 30 cm a neustále s ním pohybujte. Horký vzduch na jednom místě způsobí popálení kůže. Po vysušení srst pročesejte, aby se zabránilo tvorbě chuchvalců. Pokud pes zůstane vlhký, hrozí prochladnutí a vznik plísňových infekcí.
Teplota, šampon a technika mytí: co dělá většina špatně Voda by měla mít teplotu kolem 37–38 °C, tedy podobnou jako tělesná teplota psa. Horká voda ničí přirozený tukový film na kůži, studená psa nepříjemně šokuje. Namáčejte psa postupně od zadních nohou k hlavě, aby neměl pocit ohrožení. Hlavu myjte jako poslední, a to opatrně – použijte navlhčenou houbu nebo žínku, nikdy nelijte vodu přímo na obličej. Šampon vybírejte vždy speciální pro psy, nikdy nepoužívejte lidský. Lidské šampony mají jiné pH a obsahují vonné látky, které dráždí psí kůži.
Postupně zvyšujte obtížnost — z klidného prostředí přejděte na rušnější ulice, kde je více pachů a dalších psů. Ale vždy zachovejte stejná pravidla: zastavte při napětí, otočte se při tahu, odměňte při volném vodítku. S důsledností a trpělivostí se z vašeho štěněte stane spolehlivý chodec, se kterým budou procházky radostí pro obě strany.
Typickou chybou je používat vodítko pouze při venčení, ale doma ho nedávat vůbec. Pes se pak nenaučí zobecnit pravidlo – že skákání se nevyplácí nikde, ani u dveří, ani v parku. Vodítko proto připínejte i na krátké tréninkové bloky během dne, klidně pět minut před jídlem. Ve chvíli, kdy pes vyskočí, ignorujte ho a odejděte z místnosti. Podstatné je, aby se pes naučil, že klidné chování otevírá dveře k interakci, zatímco skákání ji zavírá.