Malý kuchyňský ráj: Jak navrhnout kuchyň, kde se vaří s radostí

Když už mluvíme o malém prostoru, často se stane, že kuchyňský kout splývá s místem na spaní pro hosty. Pak je namístě zvážit varianty, které nezabírají půdorys, ale přitom poskytnou pohodlí. Sama jsem dlouho hledala, jak do jednopokojového bytu umístit nocleh pro maminku, aniž bych musela každý večer stěhovat kuchyňský stůl. Pak jsem narazila na koncept, který kombinuje jídelní lavici s lůžkem na vysunování. Funguje to skvěle. Pokud však vaše kuchyně sousedí s obývacím pokojem a vy hosty ubytováváte častěji, řešením může být i kvalitní sofa bed, který přes den slouží jako posezení. Jen si dejte pozor na materiál v blízkosti kuchyňských par a mastnoty. V tomto případě se vyplatí sáhnout po modelu s pratelným potahem nebo po kůži, případně po variantě s velvet upholstery, která se snadno čistí vlhkým hadří


Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o rozloze 32 metrů čtverečních, narazila jsem na tvrdou realitu. Každý centimetr podlahy byl vzácný. Postel se dvěma pražci a skříň zabraly polovinu obýváku. Na noční stolek nezbylo, natož na úložný prostor na deky a polštáře pro nečekané návštěvy. Tehdy jsem objevila kouzlo vertikálního prostoru. Nešlo jen o police, ale o promyšlenou kompozici, která mění atmosféru místnosti. Wall art se pro mě stal nejen dekorací, ale také praktickým nástrojem. Místo aby zeď jen stála, začala "pracovat". Velký abstraktní obraz nad čelem postele opticky oddělil spací zónu od jídelního koutu. Tím pádem jsem nemusela stavět žádnou zástěnu, která by brala další mí


Dnes už bych neměnila. Rustikální interiér nám dal to, co moderní design slibuje jen na obrázcích: klid a návrat k podstatě. Žádný lesk, žádné křehké kousky, jen materiály, které s vámi stárnou a nesou paměť. Když večer zhasínáme světlo a ve tmě cítím vůni borovicového dřeva z postele s úložným prostorem, vím, že jsem doma. A to je něco, co žádný designový katalog nenabí


V menším bytě, kde kuchyň zároveň slouží jako jídelna a obývák, se nevyhnete kompromisům. Zde přichází ke slovu nábytek, který ke kuchyni na první pohled nepatří, ale stane se její přirozenou součástí. Například kvalitní pohovka s úložným prostorem pro sezónní talíře nebo stůl na kolečkách, který snadno odsunete, když potřebujete přístup k troubě. Zcela zásadní je, aby všechny úchyty a madla ladily s vaším přirozeným pohybem při chůzi kolem linky. Pokud musíte obcházet ostrý roh, který vám bije do kyčlí, je čas na redesign. V jedné kuchyni jsem viděla geniální řešení v podobě otočné poličky v rohové skříňce, která přivedla hluboko zapadlé hrnce do úrovně očí. Přestala jsem při vaření nadávat a začala si ho uží


Když jsem chtěla vylepšit i samotné spaní, přidala jsem do postele samostatnou pěnovou matraci. Standardní výplň v pohovce je často moc měkká nebo tvrdá. Koupila jsem proto foam mattress o hustotě 35 kg na metr krychlový, kterou položím na slatted frame. Ta se dá přes den srolovat a uložit do úložného prostoru pod sedačkou. Výsledek? Hosté se ráno probouzejí vyspalí a ne s bolavými zády. A já mám konečně pocit, že i v malém bytě můžu mít velké pohodlí. Všechno to stojí na jedné zásadě: každej kus nábytku v malé kuchyni musí plnit minimálně dvě funkce. Jinak je to jen překá�


Kdybych měla poradit jednu jedinou věc, která změní vaše vaření i život v kuchyni, bylo by to přemístění sklenic s kořením z nejvyšší police do výsuvného šuplíku hned vedle sporáku. Tento zdánlivě malý krok ušetří desítky otoček pánve a zbytečného natahování. Podobně se vyplatí zkontrolovat výšku trouby. Pokud ji máte pod varnou deskou, musíte při vyndavání pekáče dřepět. Trouba vestavěná ve výši očí je ergonomicky mnohem lepší, i když zabírá místo v horní skříňce. Kuchyně je prostor, kde trávíme hodiny, a každá nepřirozená poloha se sčítá. Stačí pár centimetrů a pár intuitivních úprav a místo aby vás bolela záda, budete si vaření užívat. A to je přece to hlavní,


Řešení přišlo v podobě velkoformátové tapety na jednu stěnu. Vybrala jsem motiv hustého listoví, který sahal od podlahy až ke stropu. Tento kousek wall artu doslova změnil proporce místnosti. Teď si připadám, jako bych seděla v zimní zahradě. Nad novou rozkládací sedačku se sametovou čalouněním v odstínu petrolejové modři jsem pověsila tři menší dřevěné reliéfy. Jsou lehké, ale opticky hutné. Jejich úkolem není ukrýt věci, ale rozdělit zeď na příjemné celky. Když přijde návštěva a sedačka se pomocí klik-klak mechanismu změní v postel, reliéfy ladí s texturou polštářů. Celé to působí soudržně, jako by tu dekorace byla od začá