Meduňka roste sama, dokud nezanedbáte světlo a vodu
Rychlejší variantou je sušení v troubě nebo v elektrické sušičce. Nastavte teplotu na 35 až 40 °C a nechte dvířka trouby pootevřená, úložné prostory v malém bytě aby vlhkost odcházela. Při vyšší teplotě se silice vypaří a bylinky budou chutnat jako seno. V sušičce volte nejnižší stupeň a kontrolujte stav každou hodinu. Správně usušená bylinka se láme, ale nedrolí se na prach. Pokud je stonka ohebná, sušení ještě není hotové a musí pokračovat.
Použijte substrát s perlitem nebo hrubým pískem, aby voda odtékala. Drenáž na dně nádoby je povinná. Hnojení omezte na polovinu běžné dávky — rostliny ve stínu rostou pomaleji a přebytek solí je spálí. Sklízejte průběžně, aspoň třetinu výhonků, jinak bylinky vyženou do květu a zhořknou. Nejčastější chyba je koupit bazalku nebo tymián a doufat, že se ve stínu „nějak protlačí". Druhá je příliš časté zalévání. Třetí je nádoba bez odtoku.
Do květináče se nehodí běžný zahradnický substrát, který drží vodu jako houba. Namíchejte směs ze dvou dílů písčité zeminy, jednoho dílu hrubého písku nebo drobného štěrku a jednoho dílu kvalitního kompostu. Přidejte hrst perlitu, pokud máte. Taková směs po zalití rychle protéká a přes noc prosychá. Zalévejte až ve chvíli, kdy je povrch substrátu na dotek suchý, a to i v červenci. V horkých dnech to znamená zhruba jednou za dva dny, v chladném počasí jednou za týden až dva. Vodu lijte přímo na zem, ne na listy – mokré listy v kombinaci s bezvětrným balkonem podporují plísně.
Řez je další věc, kterou lidé podceňují. Levanduli stříhejte dvakrát ročně: na jaře odstraňte zmrzlé a polámané výhony, po odkvětu zkraťte květní stonky i s částí zelených výhonů. Nikdy neřežte do starého dřeva, ze kterého už nic nevyroste. Stačí zkrátit asi o třetinu. Po řezu rostlina zhoustne a příští rok lépe pokvete. Pokud ji necháte bez zásahu, vyholí se odspodu a zůstane jen pár dlouhých větví s květy na koncích.
Skladujte v tmavých skleněných nádobách s těsněním, na chladném a suchém místě bez výkyvů teplot. Kovové a plastové obaly časem přenášejí pachy a bylinky v nich oxidují. Každou nádobu označte názvem a rokem sběru, ať víte, co spotřebovat dřív. Zásobu kontrolujte jednou za čas: pokud bylinky změnily barvu nebo zvlhly, použijte je co nejdříve a nádobu důkladně vysušte. Takto uskladněné bylinky vydrží plnou vůni i barvu i déle než jeden rok.
Nejčastější chyby jsou tři: sušení na přímém slunci, příliš silná vrstva rostlin a skladování ještě teplých bylinek. Teplé bylinky se v nádobě zapaří a zplesniví. Po usušení je proto nechte vychladnout a teprve pak je ukládejte. Odstraňte silné stonky, které by mohly v nádobě vlhnout, a větší listy lehce podrťte, aby se vešly, ale neztratily aroma.
Zimní hnojení bylinek v květináči má jediné hlavní pravidlo: méně je více. Od listopadu do února rostliny na parapetu nebo v chladné místnosti téměř nerostou, takže nespotřebovávají živiny jako na jaře. Pokud je budete krmit stejně jako v létě, soli se hromadí v substrátu a spálí kořeny. Poznáte to podle zaschlých špiček listů, opadávání a šedého povlaku na povrchu zeminy. V tomto období stačí hnojit maximálně jednou za tři až čtyři týdny, a to jen tehdy, když rostlina skutečně přirůstá.
Půda má být hlinitopísčitá, lehká, s trochou kompostu. Těžké jílovité země je nutné před výsadbou zlepšit pískem a organickou hmotou, jinak se v kořenové zóně drží voda a rostlina chřadne. Přihnojujte střídmě – příliš mnoho dusíku vytvoří bujné listy bez chuti. Stačí jednou za měsíc slabý výluh z kompostu nebo zředěný bylinný zákvas.
Světlo rozhoduje o tom, kolik silice listy vytvoří. Meduňka snese polostín, ale v plném stínu zůstává řídká, bledá a téměř bez aroma. Ideální je místo, které má dopoledne přímé slunce a odpoledne lehký stín – třeba u východní zdi nebo pod řídkou korunou ovocného stromu. Na jižním okně za sklem se rostlina rychle vytáhne a listy jsou tenké. Kdo pěstuje meduňku v květináči, měl by ji v letních měsících postavit ven na balkon orientovaný na východ nebo jihovýchod.
Zálivka: vlhko, ale ne bahno Kořeny meduňky nesnášejí trvalé přemokření. Zalévejte tehdy, když vrchní dva až tři centimetry půdy oschnou – prstem to poznáte spolehlivě. V horkých dnech to znamená zhruba jednou za dva dny, v chladném počasí klidně jednou za týden. V květináči vždy zkontrolujte, zda přebytečná voda odtéká dnem; miska plná vody je nejčastější příčina uhynutí. Naopak krátké přeschnutí meduňka přežije, dlouhé sucho ale zastaví růst a listy zhořknou.
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) patří k bylinkám, které zvládne pěstovat i ten, kdo si běžně na zahradě moc nevěří. Přesto se často stává, že po prvním roce rostlina zmizí nebo zeslábne natolik, že se z ní sklízí jen pár lístků. Důvod bývá stejný: špatné stanoviště, přemokření nebo příliš pozdní řez. Když se tyto tři věci sladí, meduňka roste jako plevel a sklizeň se opakuje několikrát za sezónu.
If you have any issues with regards to the place and how to use Links.Gtanet.Com.br, you can get hold of us at our web site.