Muchomůrka zelená: záměna, která se neodpouští

Aus Rettungsdienst-Wiki
Zur Navigation springen Zur Suche springen


Příznaky otravy se objevují obvykle za 30 minut až 3 hodiny po jídle. If you have any kind of inquiries pertaining to where and the best ways to utilize jak zaříDit malou kuchyni, you could contact us at the web site. Patří mezi ně silné zvracení, průjem, bolesti břicha, pocení, malátnost a v těžších případech křeče a poruchy vidění. U malých dětí a starších lidí může stav rychle přejít do dehydratace a selhání oběhu. Pokud máš podezření, že někdo snědl satana, nečekej na rozvinutí příznaků. Okamžitě volej záchrannou službu a pokud možno uchovej zbytek houby nebo zbytků jídla pro identifikaci.

Nejčastější chyba je spoléhat na to, že „bedla se přece pozná podle velikosti". Právě velké plodnice bývají přerostlé a podobají se jiným druhům. Druhá chyba je sbírat houby bez prstenu nebo s prstenem, který se nedá posunout. Třetí je ignorovat vůni a spodní stranu klobouku. Kdo si tyto tři věci ohlídá, má před záměnou slušnou ochranu a z lesa si odnese jen to, co patří do kuchyně.

Sbírejte jen plodnice, které jsou pevné a mladé. Staré, rozměklé nebo plesnivé kusy nechte v lese. Řez nebo odlomení nožem je šetrnější než vytrhávání, protože nepoškodí podhoubí. Do košíku dávejte houby kloboukem dolů, aby se nepolámaly. Doma je zpracujte co nejdříve, maximálně do druhého dne. Než začnete nakládat, očistěte klobouky vlhkým hadříkem, odřízněte zbytky hlíny a zkontrolujte, zda se ve třeni neskrývá červivost. Silně červivé plodnice vyhoďte, nakládání by zkazily.

Klobouk, lupeny a vůně, které rozhodují Podívej se na spodní stranu klobouku. Bedla vysoká má lupeny bílé až krémové, husté a nikdy nepřirůstající ke třeni. U starších plodnic mohou mírně žloutnout, ale nikdy nehnědnou do fialova. Muchomůrka růžovka má lupeny růžové, později tmavě červené. Dalším znakem je vůně: bedla voní příjemně houbově, kdežto některé nejedlé druhy zapáchají po ředkvičkách nebo zemi. Když klobouk rozřízneš, dužina bedly vysoké zůstává bílá, maximálně lehce nažloutlá.

Záměna hrozí hlavně u tří jedlých druhů. Prvním je žampion ovčí a žampion polní – rostou na loukách, v trávě, mají růžové lupeny. Druhým je pečárka lesní, rovněž s tmavnoucími lupeny. Třetím je holubinka zelená, která nemá prsten ani pochvu a má křehkou, drobivou dužninu. U každé z nich platí: pokud houba roste v lese pod listnáči, má bílé lupeny a na třeni prsten, berte ji jako podezřelou, dokud neuvidíte bázi třeně. Když bázi nevidíte, houbu neberte vůbec. Žádná výjimka, žádné „vždyť ji znám odmala". Muchomůrka zelená se vyskytuje i v zahradách, parcích a na okrajích cest, ne jen v hlubokém lese.

Největší chybou je uzavřít houby do plastové krabičky nebo sáčku. Bez přístupu vzduchu se uvnitř rychle vytvoří kondenzace a houby se zapaří. Ideální je papírový sáček nebo miska vyložená papírovou utěrkou. Papír přebytečnou vlhkost pojme, ale houby úplně nevysuší. Zakryjte je volně, ne těsně. Pokud máte jen plastovou nádobu, nechte víko pootevřené a dno vyložte papírovou utěrkou, kterou každý den vyměníte. Nikdy nedávejte houby do stejné přihrádky jako cibuli, česnek nebo banány. Ty uvolňují ethylen, který urychluje zrání a kažení.

Pozor na záměnu s bedlou zahradní, která roste v trávě, na zahradách a okrajích cest. Ta má menší klobouk s výrazně šupinatým povrchem a prsten, který brzy mizí. Sbírat se dá jen mladá, ale i tak patří k druhům, které mohou u citlivých lidí vyvolat trávicí potíže. Pokud si nejsi jistý, raději ji vynech. Stejně tak neber plodnice, které mají na třeni zbytky vajíčka nebo pochvy – to už je známka jiného rodu.

Blanšírování je nejbezpečnější metoda rady pro rekonstrukci syrové houby. Vodu osolte, přiveďte k varu, houby do ní vhoďte na dvě až tři minuty a potom je okamžitě přendejte do ledové vody. Tím zastavíte var a houby si zachovají strukturu. Nechte je pořádně okapat, nejlépe na čisté utěrce, a teprve potom je naskládejte do sáčků. Bez dokonalého osušení se v mrazáku vytvoří námraza a houby ztratí chuť.

Nejlepší je sbírat bedly vysoké od června do října, ideálně po dešti, kdy rostou v listnatých i smíšených lesích. Vyřezávej je u země, abys nepoškodil podhoubí, a domů je přines v košíku, ne v igelitové tašce. Na zpracování je ideální použít je do dvou dnů. Starší plodnice, které už mají rozpraskaný klobouk nebo změklý třeň, nech na místě – chuťově ztrácejí a hůř se kontrolují.

Bedla vysoká patří mezi houby, které lákají svou velikostí i chutí. Jenže právě ona má úložné prostory v malém bytě lese dvojníka, který dokáže pořádně potrápit – bedlu zahradní a některé druhy muchomůrek. Rozdíl přitom není v barvě klobouku, ale v detailech, kterých si většina lidí nevšimne. Naučit se je znamená mít jistotu na talíři i v košíku.