Než začnete s prvním přikrmováním, zjistěte, co opravdu funguje

Do každodenního režimu zařaďte krátké logické chvilky – třeba při vaření, kdy může dítě odhadovat množství, nebo při úklidu, kdy třídí hračky podle určeného klíče. Výborným nástrojem jsou i „hádankové dny", kdy si rodina vymýšlí otázky typu: „Co by se stalo, kdyby pršelo jen na jedné straně ulice?" Odpovědi nehodnoťte, ale diskutujte o nich. Takové aktivity posilují kreativní i kritické myšlení a dítě si je pamatuje mnohem lépe než memorování faktů.

Co se týče bezpečnosti, podívejte se na pětibodové upínání – mělo by jít snadno zapnout i rozepnout, ale zároveň držet dítě pevně na místě. Zkontrolujte, zda jsou popruhy dostatečně měkké a nebudou tlačit v oblasti třísel. Vanička by měla mít pevné dno a dostatečnou výšku, aby dítě nemohlo samo vypadnout. U sportovního sedátka si ověřte, že polohování zvládnete jednou rukou a že nožní opěrka je nastavitelná podle délky nohou.

Odpovědný rodič by měl sledovat signály, nikoli kalendář. Dítě by mělo umět sedět s oporou, ovládat hlavičku a zajímat se o to, co jíte. Pokud sahají po lžíci nebo sledují vaše sousta, je to dobrá zpráva. Naopak pokud se u jídla dusí, odvrací hlavu nebo pláče, dejte pauzu a zkuste to za pár dní znovu. Začátek nemusí být dokonalý, ale měl by být klidný.

Pokud máte doma předškoláka, vyzkoušejte techniku, které se říká „mokré do mokrého". Potřebujete jen čtvrtku, plochý štětec a čistou vodu. Papír nejdříve celý navlhčete vodou. Pak na něj dítě kape nebo maluje barvu. Barva se sama rozlévá a mísí. Dítě sleduje, jak se odstíny spojují a vytvářejí nové barvy. Tahle technika nevyžaduje přesnost, takže je vhodná pro děti od tří let. Pozor ale na jedno: pokud je papír příliš mokrý, barva steče dolů a vznikne kaše. Ideální je navlhčit papír houbičkou, neštětcem, a počkat deset sekund, než se voda vsákne. Pak teprve malujte.

Nezapomínejte, že mléko (mateřské nebo umělé) zůstává hlavním zdrojem energie minimálně do ukončeného šestého měsíce. Přikrmování ho nenahrazuje, ale doplňuje. Pokud dítě kojíte, nabízejte nejprve mléko a až poté příkrm, abyste nezrušili kojení. Při umělé výživě podobně. Vždy respektujte přirozený rytmus dětského hladu a sytosti. A hlavně – každé dítě je jiné. To, co funguje u sousedů, nemusí fungovat u vás. Sledujte své miminko, důvěřujte mu a nebojte se poradit s pediatrem, pokud si nejste jistí.

Posledním tipem je tvorba z kousků barevných papírů – lepení. Dejte dítěti papír, lepidlo a nastříhané tvary. Nemusíte vyžadovat, aby něco konkrétního vytvořilo. Stačí, když lepidlo nanese na tvar, otočí ho a přitiskne na papír. Důležité je, aby lepidlo nebyl rozlévané. Pokud ho nanesete příliš mnoho, papír se zmačká a dílky se posunou. Správný postup: lepidlo nanášet tyčinkou, ne štětcem – je to pro malé prsty jednodušší. A hlavně: nikdy nelepte na mokrý podklad. Papír musí být suchý, jinak se dílek sesune. S trochou trpělivosti a bez očekávání dokonalého výkresu se z obyčejného lepení stane oblíbená činnost, která dítěti dodá sebevědomí.

Když se zdá, že se nedaří: použijte papír s texturou Jsou děti, které nerady malují, protože mají pocit, že neumí držet štětec. Místo toho, abyste je nutili, nabídněte jim jinou cestu: čtvrtku s netradičním povrchem. Například smirkový papír, vlnitou lepenku nebo papír s hrubým povrchem. Na takový povrch barva nedopadá rovnoměrně, takže každé ťuknutí štětcem vytvoří jinou strukturu. Dítě nemusí kreslit přesně, stačí jen dotýkat se štětcem. Vznikají tečky, čáry a skvrny, které vypadají zajímavě. Tahle technika uvolňuje ruku a učí dítě, že nejde o výsledek, ale o proces. Rodiče to ale často vzdají, protože si myslí, že je to „příliš snadné". Opak je pravdou – právě takové hravé techniky podporují jemnou motoriku.

Při prvním přikrmování je zásadní vybrat správnou dobu a prostředí. Ideální je dopoledne, kdy je miminko odpočaté a vy máte čas reagovat na případné reakce. Podávejte jídlo lžičkou, ne přes dudlík. První kaše nebo pyré by mělo být jemné, bez hrudek, a z jedné suroviny. Začněte třeba mrkví, batátem nebo hruškou. Pozor na příliš sladkou chuť – pokud začnete jablkem, může dítě odmítat méně sladkou zeleninu.

První přikrmování je v životě miminka i rodičů velkým krokem. Nejde o závod, ale o pozvolné seznamování s novými chutěmi a texturami. Než otevřete první skleničku nebo připravíte první kaši, je důležité vědět, kdy začít a jak poznat, že je dítě připravené. Nejčastější chybou bývá spěch – ať už kvůli tlaku okolí, nebo obavám, že mléko nestačí.