Příliš nízké lůžko: chyba, která vás donutí šlapat na podlahu

Podložení nohou a co si při tom nepoškodit Nejrychlejší řešení je podložit nohy nebo celý rám. Nestačí ale vložit pod nohy cokoli, co je po ruce. Dřevěné špalky musí mít rovnou plochu a stejnou výšku, jinak se lůžko kroutí a spojovací prvky trpí. Kovové nohy se podkládají plastovými nebo gumovými podložkami, které se nebudou klouzat. Pozor na to, že vyšší nohy mění těžiště — čím výš lůžko zvednete, tím snáz se při usednutí na kraj převrhne. U rozkládacích mechanizmů navíc hrozí, že se podložením zkrátí zdvih a lůžko nepůjde úplně složit.

Barvy a materiály držte v souladu se zbytkem pokoje. Tmavý rám lůžka se ztratí u tmavé podlahy, světlý textil naopak místnost opticky zvětší. Potah volte snímatelný a pratelný, protože denní lůžko se používá častěji než běžná postel. U úložného prostoru pod lůžkem počítejte s tím, že ho nebudete moci využít, pokud lůžko stojí u zdi a rozkládá se do strany. Úložný prostor je praktický jen tehdy, když k němu máte přístup i po rozložení.

Při výběru nové matrace neřiďte se jen tvrdostí uvedenou na etiketě. Podstatná je kombinace vaší váhy, šířky ramen a převažující polohy. Lidé, kteří spí na boku, potřebují měkčí ramenní a kyčelní zónu, aby rameno nepropadalo a páteř zůstala v ose. Spáči na zádech ocení pevnější bederní oporu. Na břiše se spí nejhůř, protože hlava je stočená do strany; v tomto případě pomůže pevnější matrace s tenčí vrstvou měkké pěny.

Nejdřív změřte výšku rámu v rozloženém stavu, a to na více místech. Potřebujete vědět, kolik centimetrů je mezi podlahou a spodní hranou nosné lišty. Pak změřte tloušťku matrace. Součet obou hodnot udává, jak vysoko budete spát. Pokud je výsledek pod hranicí, která vám vyhovuje, máte tři možnosti: silnější matraci, podložení rámu, nebo úpravu samotné konstrukce. Každá má svá úskalí.

Na co se zapomíná nejčastěji: příliš nízké lůžko znamená i horší přístup vzduchu pod matraci. Ve vlhkých místnostech se pod ní drží chlad a sráží se voda. Podložení pomůže i tady, protože vznikne mezera pro proudění vzduchu. Ať zvolíte kteroukoli cestu, po každé úpravě lůžko několikrát složte a rozložte, než na něm začnete spát. Zjistíte tak, jestli nová výška nebrání mechanizmu a jestli se některý spoj neuvolnil.

Před praním zkontrolujte kapsy povlečení a prostěradla. Běžně tam zůstávají kapesníky, účtenky, nabíječky nebo sluchátka. Rozpadlý kapesník v pračce pak ulpí na celé dávce prádla. Také si prohlédněte látku, jestli není někde natržená nebo popálená od žehličky. Skvrny od potu, make-upu nebo krému předepište ještě před praním – studenou vodou a jemným mýdlem, ne horkou, která skvrnu zažehlí.

Nejčastější chyba je koupě matrace bez vyzkoušení vleže. Prodejci dovolí lehnout si jen na chvíli, ale tělo potřebuje alespoň deset až patnáct minut, aby se uvolnilo. Další chybou je koupě dvou stejných matrací pro partnery s výrazně rozdílnou váhou. Řešením je oddělený výběr pro každou stranu postele nebo matrace s rozdílnou tuhostí zón. Rovněž podložka hraje roli: rošt s pružnými lamelami bez středové podpory sráží i kvalitní matraci.

Praktický tip: než návštěva přijede, vyzkoušejte lůžko sami. Lehněte si na něj alespoň na deset minut a vstaňte. Pokud cítíte každou pružinu nebo se matrace prohýbá, host to pozná taky. U rozkládacích pohovkek často stačí dokoupit tenkou matraci navrch, která srovná nerovnosti. U válendy zkontrolujte, zda není příliš krátká – 180 cm je pro dospělého málo. Také počítejte s tím, že válenda se nedá použít pro dva lidi, pokud nejde o malé děti.

Druhá možnost je výměna matrace za silnější. Tady platí, že tloušťka nesmí přesáhnout maximum, které mechanizmus dovolí. Příliš vysoká matrace brání složení do skříně a bývá příčinou prasklých závěsů. Uveďte si vždy rozměr ložné plochy a maximální tloušťku, kterou výrobce uvádí v technických údajích. Pokud si nejste jistí, změřte vnitřní prostor skříně v zavřeném stavu — matrace se do něj musí vejít i s povlečením.

Třetí a nejtrvalejší řešení je úprava rámu. Prodlužovací vložky do nohou nebo úplně nové nohy vyřeší výšku jednou provždy. Vyžaduje to ale přesné měření a často i převrtání děr. Chybou je zkracovat nebo jinak upravovat nosné lišty — tím se naruší tuhost a lůžko začne vrznout a houpat se. Pokud se do úpravy nechcete pouštět, obraťte se na truhláře nebo zámečníka, který zhodnotí, zda konstrukce vyšší zatížení unese.

Rozdíl mezi oběma režimy nemá spočívat v uklízení, ale v několika jasných úkonech. Pomůže jedna skříňka nebo zásuvka, do které před příchodem hostů zmizí notebook, papíry a nabíječky. Naopak před prací stačí složit deku z posezení a přesunout židli. Když tyto úkony trvají déle než dvě minuty, přestanete je dělat a zóny se vám slijí. Pořiďte si proto úložný prostor přesně na pracovní potřeby a druhou uzavíratelnou schránku na věci pro návštěvy.