Provence style interiéry: Levandulová vášeň pro malé byty i přespávací hosty
Materiál čalounění není jen otázka vkusu. V obývacím pokoji s malým rozpočtem se často setkávám s pochybami, zda zvolit látku, nebo kůži. Kůže studí a v létě se na ni lepí kůže. Látka zase nasává skvrny od kávy a potu. Kompromis? Velvet upholstery na sedací části a na opěradle. Samet působí luxusně, dobře se čistí a nevybledne na slunci. Když k tomu přidáte odnímatelné potahy, máte vyhráno. V bytě 2+1, kde je obývák zároveň ložnicí, doporučuji utlumit barvy. Béžová, šedá, tmavě modrá. Výrazné odstíny vás po týdnu unaví a living room design pak působí jako čekárna u lékaře. Nenechte se zlákat trendy barvami, které za rok vyjdou z módy. Raději vsaďte na neutrální podklad a oživte ho polštáři a de
Přiznejme si, že otevřený obývací pokoj s kuchyní je pro zvířata ráj i peklo zároveň. Všude samé pachy a lákadla. Pamatuji si na zakázku, kde pes pravidelně okusoval nohy jídelního stolu, protože voněly kůrou z olivovníku. Vyřešili jsme to obložením spodní části stolu matným plexisklem. Bylo to levnější než nový stůl a pes ztratil zájem. U pohovky zase riskujete, že se kočka rozhodne drápat na opěradle. Zde je zásadní volba materiálu. Místo jemného lnu sáhněte po velvet upholstery. Je hustý, příjemný na dotek a případné stopy drápků se v něm rychle ztratí. Pokud už máte sedačku, která je v poklidu, pořiďte k ní velký pléd z bavlny s protiskluzovou podložkou. Dá se prát na 60 stupňů a chrání sedák před ušpiněnými packami po dešti. A co záclony? Zapomeňte na splývavé viskózové závěsy, které kočka vytáhne jako oponu. Hledejte rolety s kazetou nebo dřevěné žaluzie, které se nezacuchají a dají se snadno otřít vlhkým hadrem. Pet friendly interiors vyžadují pragmatický přístup bez zbytečných kudrlinek. Vaše zvíře ocení spíš měkký kobereček z recyklovaného materiálu, který se nezacuchává drápky, než luxusní perský koberec, který bude muset po roce vyho
Vracím se k tomu, že nejlepší interiérová inspirace přichází až ve chvíli, kdy přestanete řešit dokonalost fotek a začnete řešit svůj vlastní denní rytmus. Když ráno vstanete a nemusíte obcházet rozložený gauč, protože jste ho za minutu srovnali zpět. Když máte všechno ložní prádlo úhledně schované pod sedákem. Když se hosté ptají, kde spí, a vy jen ukážete na pohovku, která během vteřiny změní tvar. To je ta pravá magie bydlení. Nezáleží na metrech, ale na tom, jakou funkci nábytek skutečně plní. A právě v tom objevujete nový rozměr interiérové inspirace pro svůj vlastní ži
Samozřejmě, ne každá pohovka je stejná. Zkoušeli jsme nejdříve levnou variantu z internetu, která vypadala dobře na fotkách. První noc byla katastrofa. Tenký molitan na dřevěných prknech. Záda bolela ještě druhý den. Poučili jsme se a při druhém pokusu jsme investovali o něco víc. Vybrali jsme model s pevným slatted frame, tedy lamelovým roštem, a na něj 16 cm tlustou paměťovou pěnovou matraci. Když k tomu přidáte měkký velvet upholstery na čalounění, který je příjemný na dotek a snadno se čistí, máte nábytek, který vypadá jako z katalogu a zároveň slouží jako plnohodnotné lůžko. Hosté, kteří u nás přespali, vždycky říkali, že se vyspali líp než v posteli. A to je ten nejlepší t
V situaci, kdy přespává dcera s rodinou, přichází ke slovu click-clack mechanismus. Tento typ praktického nábytku zná každý, kdo řeší přespávačky na malé ploše, a spolehlivě zachraňuje i provensálský interiér. Moje zkušenost s levným modelem z hobby marketu byla katastrofální – po roce lámání si záda na prohnuté pěně jsem investovala do kvalitnějšího kusu. Koupila jsem rozkládací pohovku s pevným dřevěným rámem a samostatnou výplní z kokosových vláken. Rozložíte ji během deseti vteřin, stačí zvednout sedák a sklopit opěradlo. Ve složeném stavu vypadá jako klasická francouzská kanape s mírně nahrbeným zádovým polštářem. Jediná nevýhoda je nutnost pravidelně vysávat spáry, protože se v nich usazuje drobek z toastů, ale to je daň za útuln
Velká rodinná večeře nebo nečekaná návštěva od táty z vedlejšího města dokáže provensálskou idylu rychle prověřit. Skladací židle z IKEA do tohoto stylu nepatří a rozkládací jídelní stůl se dvěma křídly zabírá v běžném provozu moc místa. Proto jsem vsadila na obývák, který funguje jako spací zóna. Zvolila jsem pohovku s výsuvným mechanismem, která při spaní nabídne pevnou oporu a přes den slouží jako hlavní sedací prvek. Celý trik spočívá v potahové látce. Zvolila jsem bavlněný manšestr v odstínu sušené levandule. Drží barvu, nechytá prach tolik jako len a hlavně působí usedle, ne jako laciný bytový textil. Provence style interiors potřebují autentické materiály, proto se vyhněte syntetickým lesklým povrchům, které vrhají nepřirozená svě