První lezení na umělé stěně: přehnaný úchop, který vás vyčerpá

První hra se jmenuje „Co to je?". Dítě si vybere předmět, který najde na zemi – šišku, list, kůru – a ukáže ho ostatním. Ti hádají, co to je, a k čemu to v lese slouží. Menší děti to budou chtít pojmenovat hned, starší můžete nechat hádat podle hmatu. Pozor na jedovaté rostliny, jako je vraní oko nebo rulík. Nikdy nedovolte dětem strkat cokoli do pusy.

Policový systém místo skřín

Teplota oleje je klíčová. Optimální rozmezí pro většinu smažení je mezi 170 a 180 °C. Pokud teplota klesne, obal vsákne tuk a kůrka bude bledá a měkká. Pokud naopak přesáhne 190 °C, olej se začne přepalovat, kouřit a v kůrce zůstanou hořké spáleniny. Bez kuchyňského teploměru si pomozte jednoduchým testem: vhoďte do oleje kousek strouhanky. Při správné teplotě začne ihned svěží obal obklopovat bublinky a strouhanka se během několika sekund vyplaví na hladinu.

Dalším častým omylem je výměna houby za novou, protože ta stará „už je opotřebovaná". Pěnová houba vydrží roky, pokud se nerozpadá. Nová houba neobsahuje žádné bakterie, takže po výměně hrozí stejný problém jako po vyčištění. Pokud už musíte houbu vyměnit, vložte novou vedle staré a nechte je společně běžet dva až tři týdny, aby se bakterie přenesly. Teprve potom starou vyhoďte.

Další možností je „Pozorovatel". Najděte si klidné místo a požádejte děti, aby si sedly a dvě minuty jen poslouchaly a dívaly se. Potom řeknou, co slyšely – ptáky, vítr, praskání větví. Kdo toho vymyslí víc, vyhrává. Tato hra učí soustředění a je dobrá i pro unavené děti. Nezapomeňte, že v lese se nemá křičet, aby se nerušila zvěř.

Karel IV. nechal Nové Město postavit jako funkční celek pro řemeslníky, obchodníky a poutníky. Nešlo o reprezentativní bulvár, ale o prostor pro každodenní život. Proto jsou zde široké trhy, kostely a kláštery v docházkové vzdálenosti. Pokud dnes hledáš autentický zážitek, vyhni se hlavním turistickým tahům v poledne. Ráno nebo večer jsou ulice čitelnější a původní rastr vynikne. Další častá chyba je myslet si, že Nové Město je jen Václavské náměstí. To je jen jeden z původních trhů. Zbytek čtvrti nabízí stejně cenné, ale méně přeplněné prostory – například okolí kostela sv. Apolináře nebo ulice Na Zbořenci.

První návštěva lezecké haly většinou dopadne tak, že člověk vyleze dvě cesty, spálí ruce a zbytek hodiny sedí. Nejde o to, že by byl slabý. Jde o to, že dělá věci, které se na umělé stěně nevyplácí. Následující odstavce popisují, co si vzít, jak se rozlézt a kde nejčastěji začátečníci ztrácejí sílu.

Les je plný věcí, které se dají použít ke hře, aniž byste si cokoli přinesli. Děti nejvíc baví, když mají pocit, že objevují něco samy. Nechte je, ať si najdou klacek, který vypadá jako meč, nebo kámen, co připomíná zvíře. Stačí je trochu nasměrovat a pak už jen pozorovat, co vymyslí. Než ale vyrazíte, zkontrolujte, jestli v okolí nejsou popadané dráty nebo skládky. Také se vyhněte místům, kde se kácí dřevo.

Kvalitu vody ovlivňuje i to, čím houbu krmíte. Nadměrné krmení ryb znamená více organického odpadu, který se v houbě hromadí a rozkládá. Houba se pak rychleji zanáší a voda žloutne. Krmte střídmě, jen tolik, co ryby spotřebují během několika minut. Zbytky jídla ihned odstraňte. Zároveň kontrolujte, zda houba není ucpaná jemným kalem – poznáte to podle toho, že voda přetéká mimo filtrační médium.

Třetí hra je „Lesní orchestr". Děti hledají předměty, které vydávají zvuk – suché listí, šišky, kamínky, duté klacky. Zkoušejí, jak zní, když do nich ťuknou, třou je o sebe nebo s nimi zatřesou. Vznikne z toho rytmus, do kterého můžete tleskat. Dávejte pozor, aby děti nestrhávaly živé větve. Používejte jen to, co už leží na zemi.

Všechny tyto hry mají jedno společné: nepotřebujete žádné pomůcky, jen les a chuť si hrát. Děti si tak odnesou zážitek a vy si odpočinete od shonu. Hlavní je nebýt na děti přísný a nechat je objevovat. Když je něco zaujme, klidně hru změňte – les je nejlepší učitel.

Nakonec si zahrajte „Paměťovou stezku". Jdete po cestě a děti si mají zapamatovat pět věcí, které potkaly – pařez, kámen, houbu, strom, potok. Po padesáti metrech se zastavte a nechte je vyjmenovat, co viděly. Menším dětem stačí tři věci. Pokud si nevzpomenou, vraťte se kousek zpátky a hledejte společně. Tato hra nevyžaduje nic než pozornost a je skvělá i na cestu domů.

Hry, které zvládnete bez přípravy Druhá hra je „Stopaře". Jeden hráč jde napřed a cestou láme větvičky nebo dělá malé hromádky z kamení. Ostatní jdou za ním a snaží se najít cestu zpátky. Nesmí ale nic ničit – jen ohýbat suché větve, které už leží na zemi. Častá chyba je, že děti začnou značkovat stromy nožem nebo kreslit křídou. To lesu škodí a zbytečně ho poškozuje.