Ráno světlo, večer stín: kam umístit kurník, aby slepice nesly

Čerstvá vejce od slepic vydrží při správném skladování podstatně déle, než většina lidí tuší. Rozhoduje především teplota, vlhkost a to, zda vejce před uložením omýváte. Právě omývání je nejčastější chyba: vodou smyjete ochrannou kutikulu na skořápce a bakterie se dostanou dovnitř přes póry. Vejce proto nikdy nemyjte, dokud ho nechcete ihned použít.

Na podlahu, stěny a hřady použijte teplou vodu s mýdlem nebo s jedlou sodou. Silné dezinfekční prostředky nechte na chvíli, kdy kurník opravdu potřebujete zbavit choroboplodných zárodků – běžné jarové mýdlo stačí. Ocet je výborný na vodní kámen a zbytky vápna, ale nezabije všechny bakterie, proto ho nepoužívejte jako jedinou dezinfekci. Největší chybou je mýt kurník proudem vody pod tlakem: voda zateče do spár a do dřeva, odkud se pak měsíce odpařuje a způsobuje zápach i plíseň. Dřevěné části proto otírejte vlhkým hadrem, ne je polévejte.

Hotový kurník se štěrbinami poznáte podle toho, že v něm v zimě necítíte čpavek a stěny nejsou mokré. Slepice pak méně marodí, lépe snášejí a nemají omrzlé hřebínky. Není to o drahém vybavení, ale o správném poměru přívodu, odvodu a možnosti obojí přivřít podle počasí.

Základem je suchá podestýlka. Piliny nebo hobliny samy o sobě vlhkost nezvládnou, pokud leží v silné vrstvě bez přístupu vzduchu. Osvědčuje se vrstva tři až pět centimetrů, kterou každý týden promícháte a jednou za dva až tři týdny kompletně vyměníte. Do podestýlky se nevyplatí přidávat mokré zbytky ze kuchyně. Slepičí trus je sám o sobě vlhký a každý další zdroj vody jen urychlí rozklad a vznik zápachu. Pokud slepice dostávají mokré krmivo, podávejte ho v oddělené nádobě mimo prostor, kde spí.

Snáška slepic je řízena denním světlem. Když je kurník celý den ve stínu, slepice snášejí méně, vejce mají slabší skořápku a v zimě se snáška téměř zastaví. Umístění kurníku proto není estetická otázka, ale přímo ovlivňuje zdraví zvířat i množství vajec.

Častou chybou je přeplněný kurník. Na jednu slepici se počítá alespoň 0,3 až 0,4 metru čtverečního podlahové plochy, u větších plemen i více. Kdo tento prostor podcení, může uklízet každý den a pach se vrátí do druhého dne. Další chybou je zasypávání pachu vonnými prostředky. Ty problém jen maskují a slepicím mohou dráždit dýchací cesty. Stejně tak není řešením vápno sypané přímo na trus – zvlhne, slepí se a vytvoří neprodyšnou krustu.