Ramínka s klipsy, nebo spony: co nedělá otlaky

Typická chyba je měřit jen šířku skříně a zapomenout na dveře, které se otevírají do chodby nebo do úzkého koutu. Další častou chybou je plánovat skříň až ke stropu a nechat jen pár centimetrů nad hlavou, ale zapomenout, že horní dveře se musí vyklopit směrem vzhůru. U výklopných a posuvných systémů je situace jiná, ale i tam je potřeba mít před skříní alespoň tolik místa, kolik zabere ruka při manipulaci.

Mít pod střechou prostor, kde se dá bydlet, pracovat nebo jen skladovat věci, je lákavé. Jenže strop pod střechou se chová jinak než strop mezi vytápěnými podlažími. Nad ním není další místnost, ale přímo vnější prostředí – krytina, laťování, případně jen tenká vrstva izolace. Teplo proto uniká rychleji, v zimě se tvoří kondenzát a v létě se půda přehřívá. Rozhodnutí, zda prostor nadsklenit, nebo podsklenit, závisí na tom, k čemu místnost slouží a jak je dům postaven.

Jak věšet, když police nen

Typická chyba je cpát do skříně věci ještě vlhké, třeba ze sušičky nebo z venku. I když se zdají suché, zbytková vlhkost se v uzavřeném prostoru projeví do několika hodin. Nechte je doschnout volně na vzduchu. Další chyba je dávat do skříně mokrý hadr na čištění a nechat ho tam. Hadr dejte po úklidu pryč a skříň nechte otevřenou alespoň hodinu. Pokud v ní máte kožené věci, ty vlhkost nesnášejí a začnou plesnivět jako první.

Ramínka na kalhoty nebo sukně, která drží pomocí klipsů, vypadají jako praktické řešení. Jenže právě klipsy bývají zdrojem nepříjemných otlaků, které vznikají hlavně tehdy, když kov tlačí na jedno místo celý den. Rozdíl mezi pohodlným nošením a rudou stopou na kůži není v síle pružiny, ale v tom, jak přesně je spona nasazená a jak je široká. Úzký klips soustředí tlak do malé plochy, zatímco širší pásek ho rozloží. Stejně důležitá je i tloušťka látky: tenká sukně se pod klipsem ohne a kov se dostane blíž ke kůži.

Kde se lámou nejčastěji a jak to poznat vč