Rekonstrukce panelákového bytu: co se stane s rozpočtem, když ji podceníte

Největší zdroj zápachu je biologický odpad. V malém bytě nemá smysl pořizovat velkou nádobu, kterou budete plnit týden. Používejte menší uzavíratelnou kuchyňskou nádobu s víkem, ideálně o objemu dvou až tří litrů, a vynášejte ji každý den nebo každý druhý den. Pokud nechcete běhat do popelnice denně, pomůže zmrazení – zbytky ovoce, zeleniny nebo kávovou sedlinu zabalte do sáčku a dejte do mrazáku. Až se nasbírá víc, vyhodíte je najednou a nic nezapáchá. Do odpadu nepatří tekuté zbytky jídel, které způsobují hnilobu a mokvavý zápach.

Dalším krokem je správné měření tvrdosti. Tvrdost není jen o tom, kolik kilogramů matrace váží. Záleží na nosnosti pružin nebo pěny a na tom, jak se povrch přizpůsobí vaší hmotnosti. Lehčí lidé často potřebují měkčí matraci, těžší naopak pevnější. Když si lehnete, bederní část by neměla klesat ani se nadzvedávat. Ideální je, když páteř tvoří přímku – nechte si od někoho poradit, ať si lehnete na záda a necháte zkontrolovat prohnutí.

Většina lidí řeší výběr matrace až ve chvíli, kdy je záda bolí. To je ale pozdě. Matrace by se měla měnit pravidelně, ideálně po sedmi až deseti letech používání. Pokud se na ní probouzíte s tuhým krkem nebo s pocitem, že jste spíš leželi na zemi než na posteli, je to jasný signál. Dalším vodítkem je viditelná deformace – prohlubeň, která zůstává po nočním odpočinku. Stará matrace také nasákne pot, odumřelé kožní buňky a roztoče, což ocení hlavně alergici. Když tedy začnete ráno kašlat nebo vás svědí oči, nehledejte viníka v prachu na poličkách, ale pod prostěradlem.

Jak poznat správnou tvrdost podle spánkové polohy Nejdůležitějším kritériem není cena ani značka, ale poloha, ve které spíte. Spíte-li na boku, potřebujete matraci středně měkkou, která umožní pánvi a ramenům zapadnout do podložky a páteř zůstane v přímce. Příliš tvrdá matrace vás donutí ležet jako na prkně, což vede k otlačeninám a probuzení s necitlivou rukou. Pokud spíte na zádech, volba je středně tvrdá, která podepře bederní oblast. Spáčům na břiše vyhovuje matrace tvrdší, aby se pánev nepropadala a nevznikalo nadměrné prohnutí v kříži. Než se rozhodnete, vyzkoušejte si matraci přímo v prodejně: lehněte si na ni na deset minut a nechte tělo, ať si „sedne". Všímejte si, jestli se vám pod páteří neobjevují mezery, nebo naopak, jestli tlak na boky není příliš silný.

Důležité je také větrání. Pokud máte nádoby na tříděný odpad v bytě, vybírejte ty s uhlíkovým filtrem ve víku, který neutralizuje pachy. Pokud takový filtr nemáte, poslouží obyčejná jedlá soda – nasypte trochu na dno nádoby a zasypte ji papírem. Sodu vyměňujte jednou za měsíc. Častou chybou je také skladování odpadu v papírových taškách bez podložky – taška se rozmočí, obsah proteče a zápach se dostane do celé místnosti. Používejte raději plastové nádoby s rovnými stěnami, které lze snadno vytřít.

Na třídění skla nemusíte mít nádobu vůbec. Sklenice a lahve opláchněte, nechte uschnout a ukládejte je do igelitové tašky, kterou pověsíte na háček ve spíži nebo na chodbě. Jednou týdně ji vynesete. Pozor ale na úlomky – tašku nikdy nepřeplňujte a dno zpevněte kartonem. Stejně tak můžete řešit kovové obaly: plechovky a víčka sbírejte do malé krabice od bot, kterou zasunete mezi ostatní nádoby.

Nezapomínejte, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Kupujte potraviny bez zbytečných obalů, používejte látkové sáčky a vlastní lahev na vodu. Ve finále pak zjistíte, že i s jedním výlevkovým prostorem vyprodukujete tolik tříděného odpadu, že vám stačí jediná taška na celý týden. A pokud byste přesto potřebovali větší prostor, zvažte kompostér na balkoně – bioodpad tvoří až třetinu objemu vašeho koše.

Rozpočet si rozdělte na pevnou a rezervní část Když už máte jasno v rozsahu prací, vytvořte si tabulku, kde každé položce přiřadíte cenu, a to maximální možnou. Nezapomeňte na práce, které nejsou vidět – výměna elektroinstalace, rozvodů vody nebo odpadů. Tyto práce tvoří značnou část nákladů a pokud je vynecháte, budete po rekonstrukci znovu řezat do čerstvých stěn. V panelovém bytě je navíc nutné počítat s tím, že odpadní trubky vedou v podlaze a betonové jádro se musí přebrousit. To je hlučný a prašný proces, který ovlivní i sousedy, ale bez něj se neobejdete.

Plast: pozor na znečištěné obaly a etikety Plasty patří do žluté nádoby, ale ne všechny a ne v jakémkoli stavu. Základní pravidlo zní: plast musí být prázdný a pokud možno čistý. Znečištěné obaly od jogurtů, majonéz nebo pracích prostředků způsobí, že se celá dávka vyhodí. Stačí obal pořádně vyškrábat nebo opláchnout, a to i studenou vodou. Do žluté nádoby nepatří PVC, mastné obaly od fast foodu, ani polystyren z obalů od elektroniky – ten patří do sběrného dvora. Etikety z plastových lahví nemusíte odlepovat, ale víčka nechte nasazená, jinak se láhev při dotřídění ztratí.