Skryté dějiny pražských dvorů, které unikají i památkářům

Aus Rettungsdienst-Wiki
Zur Navigation springen Zur Suche springen

Barokní palác Kinských patří k nejvýraznějším stavbám na Staroměstském náměstí v Praze. Pokud se rozhodnete ho navštívit, nečekejte jen obyčejnou prohlídku historických sálů. Čeká vás kombinace architektury, uměleckých sbírek i netradičních výstav. Aby návštěva opravdu stála za to, vyplatí se předem zjistit, co aktuálně palác nabízí — často zde probíhají dočasné expozice, které se mění každých pár měsíců.

Začněte tím, že si vyberete dům s otevřeným průjezdem. Nemusíte mít žádné povolení ani se tvářit jako údržbář – stačí se chovat ohleduplně a sledovat, jestli není dvůr označen jako soukromý. Nejzajímavější bývají dvory za secesními a funkcionalistickými domy, kde se dochovaly původní dlažby, litinové sloupy, staré studny nebo zbytky domovních znamení. Pozor ale na falešné stopy: mnoho prvků, které vypadají historicky, je ve skutečnosti výsledkem pozdějších rekonstrukcí, takže si všímejte spíše materiálů a opotřebení než efektních dekorací.

Na závěr si dejte pozor na jednu věc: palác je součástí rušného náměstí, ale vstup je snadné přehlédnout, protože hlavní brána je nenápadná a často zastíněná stánky a turistickými skupinami. Hledejte ji vpravo od kostela Panny Marie před Týnem, poblíž domu U Zlatého prstenu. Když si tento detail zapamatujete, vyhnete se zbytečnému bloudění a návštěva paláce pro vás bude příjemným zážitkem, který stojí za to si vychutnat v klidu.

Při bádání se vyvarujte častého omylu, kdy se domníváte, že asanace probíhala rovnoměrně. Demolice probíhaly po etapách, a proto některé domy na nárožích stály ještě dlouho poté, co byly okolní bloky srovnány se zemí. Fotografie z let 1900 až 1910 ukazují osamocené středověké štíty mezi prázdnými parcelami. Právě tyto snímky jsou nejcennějším zdrojem pro pochopení dynamiky celého procesu. Nekombinujte je ale bezhlavě s dnešními pohledy, protože úhly záběru se často neshodují.

Druhý krok spočívá ve studiu stavebních dokumentů z asanačního fondu, které podrobně popisují, které domy byly zbořeny a jaké materiály se z nich získaly. Dnes tyto dokumenty najdete v archivech a jejich čtení vám umožní přesně určit, které části Josefova jsou skutečně původní. Pamatujte, že ušetřeny byly jen tři synagogy a radnice, které dnes stojí jako ostrovy uprostřed zcela nové zástavby. Většina běžné zástavby, tedy domy, ve kterých bydleli lidé, byla nenávratně zničena.

Nejdůležitější je uvědomit si, že asanace měla dvě roviny. Na jedné straně to byla demolice nevyhovujících, vlhkých a přelidněných domů, které byly zdrojem epidemií. Na straně druhé to byla výstavba nových činžovních domů s byty, které měly být světlé, vzdušné a s tekoucí vodou. Dnes na místě původního ghetta najdete novorenesanční a secesní fasády, které mají s židovským městem pramálo společného. Pokud chcete identifikovat, kde ghetto stálo, zaměřte se na ulice jako Maiselova, Jáchymova či Široká, které si alespoň částečně zachovaly původní trasování.

Když už se rozhodnete navštívit samotné kino, neudělejte chybu, že přijdete na poslední chvíli. I když je sál menší, má své kouzlo, a nejlepší místa jsou v zadní části, odkud vidíte celé plátno bez rušivých elementů. Před představením si prohlédněte foyer – zachovaly se zde původní prvky, které jinde nenajdete. Většina lidí ale míří rovnou do sálu a mine tak původní pokladnu, která je dnes spíše muzejním exponátem. Pokud chcete zažít atmosféru první republiky naplno, zkuste si najít projekci s živou hudbou, které se zde příležitostně konají – tehdy pochopíte, jak kino fungovalo, když ještě nebyl zvuk samozřejmostí.

Jak si první republiku v pasáži skutečně vychutnat Nejdůležitější rada zní: neporovnávejte tuto pasáž s moderními obchodními centry. Tady nejde o nákupy, ale o zážitek z architektury a historie. Typickou chybou bývá, že lidé hledají toalety nebo rychlé občerstvení, a když je nenajdou, jsou zklamaní. Místo toho se zaměřte na to, co je zde k vidění: na vstupní portál do kina, na původní lucerny a na to, jak se prostor mění v závislosti na denní době. Ráno, když je pasáž prázdná, uslyšíte vlastní kroky a to je ten správný okamžik, abyste si představili, jak tudy chodili lidé v dobách, kdy se zde natáčely filmy. Odpoledne zase pasáž ožije a vy si můžete všimnout, jak funguje jako společenský prostor.

Co si nenechat ujít a jak se vyhnout nejčastějším chybám V přízemí paláce najdete expozici věnovanou dějinám stavby a rodu Kinských. Nevynechejte ani nádherné barokní schodiště, které je samo o sobě uměleckým dílem. V prvním patře se pak nachází stálá sbírka orientálního umění — zde pozor na to, že některé exponáty jsou citlivé na světlo, a proto je osvětlení tlumené. Nenechte se tím zmást, jedná se o běžný standard muzeí.