Suché lezení na umělé stěně: jak trénovat, když venku mrzne

Nejčastější chyby, které dělají začátečníci v nepřízni počasí, a jak se jim vyhnout Jednou z nejčastějších chyb je přílišné spoléhání na jištění. Ferratový set vás ochrání před pádem, ale neochrání vás před podchlazením. Další častou chybou je ignorování varovných signálů těla. Když začnete mrznout nebo se vám třesou ruce, je čas zastavit a obléct si něco navíc. Mnoho lidí také podceňuje hydrataci – v dešti a chladu máte pocit, že nepijete tolik, ale tělo stále potřebuje tekutiny. Mějte s sebou termosku s teplým čajem a pravidelně se napijte.

Když se na vodě něco pokazí, rozhodují vteřiny. Většina lidí si pod pojmem nouzový signál představí mávání rukama nebo křik. Jenže na šumící řece nebo při větru vás nikdo neslyší a mávání může být snadno zaměněno za pozdrav. Základním pravidlem je použít signál, který je jednoznačný a viditelný z dálky. Proto se vyplatí znát tři základní způsoby, jak dát najevo, že potřebujete pomoc.

Proč se vyplatí investovat do výměnných čepelí a ergonomie rukojeti? Výměnné čepele nejsou luxus, ale praktická nutnost. Na kolmých ledech dochází k rychlému opotřebení břitu, zvláště pokud lezete v ledu se znečištěním nebo s příměsí kamení. Mějte vždy náhradní čepel v batohu a naučte se ji měnit i v rukavicích, protože v terénu nebudete mít čas na svlékání. Kontrolujte také stav zubů na čepeli – tupý nebo vylomený zub výrazně zhoršuje zásek a nutí vás k opakovaným pokusům, což stojí síly.

Na závěr si dejte pozor na přecenění umělé stěny. Zdejší chyty jsou často větší a pravidelnější než na skalách. Přidejte proto do tréninku část, kde budete chyty cíleně vynechávat nebo je používat jen okrajově. Trénink na umělé stěně je skvělý, ale nikdy nenahradí pestrost reálného terénu. Kombinujte ho s posilováním stabilizace trupu a prací s lanem pro jistotu.

Při výstupu si dávejte pozor na to, kde šlapete. Vlhké skály jsou kluzké, a i když máte dobré boty, nemusí to stačit. Vyhýbejte se místům pokrytým mechem nebo jílem, kde je přilnavost minimální. Pokud musíte překonat exponovaný úsek, soustřeďte se na tři body opory – dvě nohy a jednu ruku nebo naopak. Nikdy nedělejte dva pohyby najednou, pokud si nejste jisti stabilitou. A co je nejdůležitější: komunikujte se svým parťákem. Pokud má někdo z vás pocit, že je toho moc, respektujte to a vraťte se. Zvládnout první ferratu bez zranění je větší vítězství než dosáhnout vrcholu za každou cenu.

První ferraty jsou výzvou i za ideálního počasí. Když se k tomu přidá silný vítr a déšť, mění se každý krok v malou zkoušku odolnosti. Nejdůležitější je nepodcenit přípravu ještě před tím, než vůbec vystoupíte na skálu. Zkontrolujte předpověď, ale nevěřte jí na sto procent. V horách se počasí mění rychle a to, co vypadá jako jasná obloha, může za hodinu vypadat úplně jinak. Mějte proto v batohu vždy nepromokavou bundu a náhradní vrstvy, i když vyjíždíte za slunečného rána.

Klíčové je správné oblečení. Bavlna je v tomto případě váš nepřítel – jakmile navlhne, zůstane studená a těžká. Místo toho sáhněte po funkčních materiálech, které odvádějí pot a rychle schnou. Na ferratu si vezměte lehkou nepromokavou bundu s kapucí, která se vejde pod helmu. Kalhoty by měly být pružné a nejlépe s podlepenými švy. Rukavice jsou nezbytností, ale vyberte takové, které dobře sednou a nekloužou. Vlhké a studené ruce ztrácejí citlivost, což může vést k chybám při manipulaci s karabinami.

Druhým klíčovým prvkem je zahnutí čepele. Pro svislé a převislé ledy volte cepín s výraznějším prohnutím, které posune těžiště dopředu a umožní snadnější zásek bez nutnosti nadměrného ohýbání zápěstí. Naopak mírné prohnutí je vhodné spíše pro šikmé ledy, kde oceníte přímější tah. Důležitá je také délka čepele – kratší čepel lépe drží v tvrdém ledu, delší zase poskytuje oporu v měkkém či přemrzlém ledu. Vybírejte proto podle převažujících podmínek, ne podle univerzálního kompromisu.

Co prozradí šití a jak poznáte, že je čas na výměnu Prohlédněte si stehy na popruzích, které spojují karabiny s tlumičem. Přerušený steh, byť jen dva centimetry dlouhý, znamená konec životnosti. Stehy by měly být pravidelné, bez mezer a bez uzlíků na povrchu. Věnujte pozornost i okraji popruhu – pokud se na něm objevují třásně nebo „chloupky", je textil unavený. Typickou chybou je kontrola pouze vnější strany popruhu. Otočte set a zkontrolujte i vnitřní stranu, která se tře o tělo. Pot, mastnota a písek působí na vlákna mnohem agresivněji než slunce.

Typickým začátečnickým omylem je volba cepínu podle hmotnosti – lehčí se zdá lepší, ale na kolmém ledu potřebujete určitou setrvačnost pro čistý švih. Příliš lehký cepín se odráží od ledu a nutí vás k nepřesným úderům. Ideální hmotnost se pohybuje mezi 600 a 700 gramy, ale záleží na délce a materiálu topůrka. Kovové topůrko je těžší, ale odolnější, kompozitní zase tlumí vibrace a snižuje únavu předloktí. Vybírejte podle toho, co vám vyhovuje při dlouhém výstupu, ne podle reklamních slibů.