Světelné znečištění a slabé mlhoviny: tichý zabiják kontrastu, kterého si nevšimnete

Posledním častým omylem je spoléhat se na velký dalekohled jako na všelék. I 40cm reflektor selže, pokud je obloha znečištěná; kontrast je totiž úměrný poměru jasu objektu k jasu oblohy. Zvětšení příliš nepomáhá, protože rozptýlené světlo se zvětšuje spolu s objektem. Mnohem lepší je zvolit menší dalekohled s dobrým zorným polem a nízkým zvětšením, které zvýší povrchový jas mlhoviny. Zkuste použít okulár s výstupní pupilou kolem 5–6 mm – to je optimum pro slabé difúzní objekty. Pokud stále nic nevidíte, zkuste averted vision (nesoustřeďte se přímo na mlhovinu, ale těsně vedle ní) a dejte očím čas na adaptaci – alespoň 20 minut bez bílého světla.

Největší podívanou nabízí Mléčná dráha, ale jen pokud jste daleko od měst. Na venkově, kde není žádné rušivé světlo, se objeví jako široký stříbřitý pás táhnoucí se oblohou. Není to žádný oblak – je to hustá koncentrace hvězd v našem galaktickém disku. Když se na ni podíváte pozorně, uvidíte tmavé trhliny, což jsou mračna prachu, která zastiňují světlo hvězd. Nedívejte se přímo do středu pásu; spíš se dívejte mírně vedle, takzvaným přivřeným okem, a struktura vynikne.

Co dělat, aby hvězdy nebyly rozmazané a obloha čistá Pravidlo 500 je jednoduchá pomůcka, která vám ušetří zkažené záběry. Vydělte číslo 500 ohniskovou vzdáleností objektivu (vč. crop faktoru) a získáte maximální čas závěrky, při kterém hvězdy zůstanou ostré. Například u 20mm objektivu na full-frame to je 25 sekund, ale u 35mm už jen 14 sekund. Tuto hodnotu berte jako strop – raději zvolte o pár sekund kratší čas, abyste měli rezervu. Nezapomeňte také na stabilní stativ a ideálně dálkovou spoušť nebo samospoušť, jinak pohyb při stisknutí spouště vše pokazí.

Nejdůležitější je tedy volba stanoviště. Čím dále od zdrojů světla, tím lépe, ale nejde jen o vzdálenost. Zásadní je také to, co se nachází mezi vámi a obzorem. Město, které je sice vzdálené 50 kilometrů, ale leží na jihu, kde pozorujete mlhoviny, způsobí záři, která vám zničí výhled. Před výjezdem si ověřte mapu světelného znečištění, ale nespoléhejte jen na ni – místní údolí nebo lesy mohou světlo odstínit, stejně jako je může naopak odrážet.

Nejčastější chybou bývá spoléhat se na pouhý odhad podle počtu hvězd souhvězdí. Mléčná dráha je sice dobrým indikátorem, ale její viditelnost závisí také na vlhkosti vzduchu a výšce objektu nad obzorem. Mnohem spolehlivější je použít jednoduchý SQM metr nebo aplikaci v mobilu, která měří jas oblohy. Pokud hodnota klesne pod 21,0 mag/arcsec², slabé mlhoviny s plošným jasem kolem 23 mag/arcsec² budou vyžadovat velký otvor a trpělivost. Pro běžný 20cm dalekohled je ideální obloha s hodnotou alespoň 21,5.

Typická chyba je snažit se mlhovinu „přivolat" delším pohledem přímo do okuláru. Oko se rychle unaví a práh citlivosti klesá. Místo toho se dívejte na objekt maximálně 5–10 sekund, pak odtrhněte zrak, nechte oči odpočinout a zkuste to znovu. Tento rytmus překlene dobu, kdy se mlhovina objeví v periferním vidění. Pokud použíosvětlení v obývákuáte dalekohled s počítačovým naváděním, vypněte všechny displeje a kontrolky, které svítí bílým nebo modrým světlem – i malý jas vás uvnitř připraví o adaptaci.

Jak bezpečně odstranit prach a větší nečistoty Prvním krokem je odstranění hrubých nečistot, jako jsou zrnka písku nebo suché částečky. K tomu nikdy nepoužívejte kapesník, hadřík ani stlačený vzduch z úst. Nejvhodnější je ofouknutí měkkým gumovým balónkem, případně použití speciálního štětečku s jemnými vlákny. Štěteček držte vždy mírně šikmo a pohybujte jím bez tlaku od středu ke krajům. Pokud nábytek na míru čočce ulpívá prach, můžete použít i jemný proud vzduchu z ofukovacího balónku, ale nikdy ne z kompresoru, který může obsahovat olej nebo vodu.

Čištění optiky dalekohledu je úkon, který by měl být prováděn jen výjimečně a s maximální opatrností. Čočky jsou opatřeny tenkými antireflexními vrstvami, které jsou citlivé na mechanické poškození. Před samotným čištěním je proto nezbytné zvážit, zda je zákrok skutečně nutný. Prach, který se usadí na povrchu, obvykle nezhorší pozorování tak výrazně, aby bylo nutné riskovat poškození. Pokud se však na optice objeví mastné skvrny, otisky prstů nebo plísňové povlaky, je nutné zasáhnout.

Pokud se i přes optimální podmínky mlhovina neobjeví, zaměřte se na to, co skutečně vidíte. Slabé mlhoviny často vypadají jako mírné zjasnění pozadí, které se zdá být „špinavé". Porovnejte oblast s okolím – pokud je jedna část oblohy trochu jasnější než druhá, pravděpodobně ji máte v zorném poli. Nezapomeňte, že zorné pole okuláru musí být dokonale zaostřené, a to i na hvězdy mimo střed – jen tak poznáte rozdíl mezi mlhovinou a vadou optiky.

If you liked this article so you would like to collect more info with regards to koukněte sem i implore you to visit our internet site.