Výklenek na křeslo a lampu, kde se ztrácí světlo

Základem je oddělit půjčené knihy od vlastních fyzicky, ne jen v hlavě. Vyberte jednu polici, přihrádku nebo box, který nebude sloužit k ničemu jinému. Nemusí být velké, stačí prostor na deset až patnáct svazků. Důležité je, aby šlo o místo, kolem kterého chodíte každý den – ne skříň ve vedlejší místnosti, kam se podíváte jednou za měsíc. Právě knihy odložené mimo dohled se vracejí nejpozději a nejčastěji po termínu.

Při nákupu se vyplatí sledovat tři čísla: výšku sedáku, hloubku sedáku a úhel mezi sedákem a opěradlem. U klasického křesla se výška sedáku obvykle pohybuje kolem úrovně kolen, u lenošky bývá o několik centimetrů nižší. Hloubka sedáku má odpovídat délce stehen – pokud je příliš velká, tlačí vás hrana do podkolenní jamky. A úhel opěradla: čím větší zaklonění, tím více se váha přesouvá na opěradlo a tím méně musí pracovat svaly trupu. Vyberte podle toho, zda chcete odpočívat, nebo se hýbat.

Výklenek, do kterého se má vejít křeslo i stojací lampa, působí jako jednoduchý úkol, dokud nezačnete měřit. Většina lidí nejdřív koupí křeslo, pak zjistí, že se do výklenku nevejde ani ono, natož lampa, a nakonec řeší, kam s nábytkem. Chyba není v rozměrech místnosti, ale v tom, že se měří až později. Správný postup je opačný: nejdřív zjistit skutečné rozměry výklenku, teprve pak hledat křeslo a lampu.

Světlo není doplněk, ale třetí účastn�

Lampa patří po straně křesla, ne za ním. Když ji dáte přímo za opěradlo, světlo dopadá na temeno hlavy a při čtení si děláte stín vlastním tělem. Ideální je umístit lampu na stranu, kterou máte blíž k ruce, a to tak, aby střed stínidla byl zhruba v úrovni očí, když sedíte. Stojací lampa potřebuje vlastní půdorysný prostor – obvykle čtverec o straně třicet až čtyřicet centimetrů. Do úzkého výklenku se proto hodí spíš lampa s malou, stabilní základnou než široká, byť hezká.

Obměna má smysl jen tehdy, když po ní zůstane prostor průchodný. Po každé výměně zkontrolujte, zda mezi sedadlem a obvodem zůstává mezera na nohy a zda nic nevyčnívá do stran. Pokud se obsah nevejde, nezvětšujte hromadu, ale uberte. Držte pravidlo, že na dosah patří maximálně tolik věcí, kolik jich zvládnete vrátit zpět jednou rukou. Tím se výměna zkrátí na několik sekund a přestane být důvodem, proč vstávat.