Výměna rozvodového řemene, která zbytečně ničí motor

Abyste se vyhnuli problémům, vytvořte si jednoduchý rituál. Před každou delší cestou, nebo alespoň jednou za půl roku, zkontrolujte obsah povinné výbavy. Věnujte pozornost nejen tomu, že je vše fyzicky přítomné, ale také tomu, že je to v dobrém stavu. Lékárnička by měla být neotevřená a s platnou dobou použitelnosti, vesta čistá a trojúhelník bez prasklin. Tuto kontrolu zvládnete za pět minut a může vám ušetřit nejen peníze, ale i zbytečné komplikace na cestách.

Nejdůležitější je měřit tlak za studena. To znamená, že by vůz měl stát alespoň tři hodiny nebo byste měli ujet maximálně pár kilometrů. Při jízdě se pneumatiky zahřívají a tlak v nich přirozeně roste, takže měření po delší cestě ukáže nepřesné hodnoty. Ideální je měřit tlak ráno před odjezdem, kdy jsou pneumatiky zcela vychlazené. Hodnoty, které najdete v uživatelské příručce nebo na štítku u dveří řidiče, platí pro studené pneumatiky. Pokud měříte po jízdě, je nutné počítat s nárůstem a nepropichovat ventil v domnění, že je tlak příliš vysoký.

Častou chybou je, že si řidiči myslí, že povinnou výbavu stačí vozit ve srolovaném stavu a nikdy ji nezkontrolují. Přitom stačí jednou za čas otevřít lékárničku a zkontrolovat, jestli obsahuje vše potřebné. Také se vyplatí ověřit, že trojúhelník je kompletní a vesta nemá poškozený zip. Pokud některá součást chybí, není to jen problém při silniční kontrole, ale hlavně riziko v případě, že budete muset zastavit na dálnici nebo v nepřehledném úseku.

Rozvodový řemen patří k nejdůležitějším součástkám motoru, a přesto se jeho výměně věnuje méně pozornosti než třeba výměně oleje. Pokud řemen praskne za jízdy, pistony se střetnou s ventily a oprava často stojí víc než samotné auto. Nejtrapnější na tom je, že většině těchto škod lze předejít dodržením jednoduchých pravidel. Tento článek se zaměřuje na to, na co se při výměně nejčastěji zapomíná a jaké chyby dělají i zkušení mechanici.

Chladicí kapalina není jenom nemrznoucí směs do chladiče. Je to klíčový prvek celého chladicího okruhu, který udržuje motor v optimální provozní teplotě. Pokud je jí málo nebo je znehodnocená, může dojít k přehřátí a v krajním případě k nevratnému poškození hlavy válců nebo bloku motoru. Pravidelná kontrola hladiny je přitom záležitost na pět minut, která se vyplatí.

Koroze podvozku není jen estetický problém. Zrezivělý rám nebo nosník může výrazně snížit tuhost karoserie a v extrémních případech ohrozit bezpečnost posádky. Přitom stačí relativně málo – pravidelná údržba a vhodná ochranná vrstva. Nejhorší je, že rez se šíří nenápadně, pod nánosy bláta a prachu, a když ji objevíte, bývá už pozdě.

Při kontrole tlaku se vyplatí mít k dispozici vlastní tlakoměr, ideálně s analogovým nebo digitálním displejem. Vestavěné senzory na čerpacích stanicích bývají často nepřesné nebo poškozené a jejich údaje se mohou lišit i o desetinu bar, což má u běžného osobního vozu vliv na jízdní vlastnosti. na všech čtyřech kolech, a to včetně rezervy. U rezervy se často na kontrolu zapomíná, a když ji pak řidič nasadí na silnici, zjistí, že je zcela bez vzduchu. Tlak se liší podle zatížení vozidla – pokud veze plný náklad nebo táhne přívěs, hodnoty se zvýší. Tyto doporučené hodnoty najdete obvykle na nálepce uvnitř dveří.

Co se stane, když tlak zanedbáte? Podhuštěná pneumatika má větší deformaci, což vede k rychlejšímu a nerovnoměrnému opotřebení běhounu. V krajních případech dochází k přehřívání pneumatiky, které může skončit až prasknutím pláště. Podhuštění také zvyšuje valivý odpor, a tím i spotřebu paliva. Přetlak na druhé straně zmenšuje kontaktní plochu pneumatiky s vozovkou, což snižuje přilnavost, prodlužuje brzdnou dráhu a způsobuje rychlejší opotřebení středové části běhounu. Jízda na přetlak se projevuje i tvrdšími nárazy na nerovnostech, které mohou poškodit zavěšení kol nebo přenést náraz do řízení.

Správná ochrana podvozku není jednorázová záležitost, ale dlouhodobý proces. Pokud si na ni najdete čas jednou za rok, výrazně prodloužíte životnost vozu a vyhnete se nákladným opravám. Rez podvozku se totiž nevyřeší „přes polepení", ale funguje jako časovaná bomba. Kdo ji ignoruje, dřív nebo později narazí na dílnu, kde se dozví, že oprava je mnohem dražší než prevence. Investice barvy stěn do obýváku kvalitního nástřiku a pár hodin práce se vrátí – a vaše auto vám poděkuje.

Aplikujte nástřik za suchého počasí, kdy teplota neklesá pod bod mrazu. Ideální je teplota mezi 15 a 25 stupni. Stříkejte v tenkých vrstvách, s odstupem asi 30 centimetrů, a každou vrstvu nechte zaschnout. Většina přípravků vyžaduje dvě až tři vrstvy. Nedbejte na to, aby byla vrstva co nejtlustší – naopak, tlustá vrstva může popraskat a zachytit vlhkost pod sebou. Nezapomeňte na vnitřní dutiny, kam se dostanete jen pomocí tenkých hadicových nástavců.