Výměna rozvodového řemene: co rozhoduje o životnosti motoru
Příprava auta na zimní provoz v horách není jen o výměně pneumatik. Nejčastější chybou je spoléhat se na to, že technická kontrola proběhla v létě a vše je v pořádku. Přitom právě nízké teploty, sníh a sůl na silnicích prověří i komponenty, které v létě fungovaly bez problémů. Zimní sezóna je nekompromisní a zanedbání zdánlivých detailů se může prodražit.
Typickou chybou je skladování pneumatik vedle elektromotorů, kompresorů nebo světelných zdrojů, které produkují ozón. Ten je pro pryž agresivní a způsobuje jemné prasklinky na bocích. Také se vyvarujte toho, abyste na pneumatiky pokládali těžké předměty. Častý omyl je i myšlenka, že je stačí nafouknout na vyšší tlak – pneumatika bez ráfku nemá, do čeho by se tlak opřel, takže to nemá žádný efekt a může dojít k poškození patky. Místo toho se zaměřte na to, aby patka (vnitřní okraj) zůstala rovná a neohýbala se.
Proč se vyplatí vyměnit i napínák a kladky Když už máte motor rozebraný, je nejvyšší čas vyměnit také napínací kladku a všechny vodící kladky. Jejich ložiska se opotřebovávají stejně jako řemen, a pokud jedno z nich zadře, nový řemen vydrží jen krátce. Zkontrolujte i těsnění klikové hřídele a vačkových hřídelů – pokud prosakuje olej, ten se dostane na řemen a způsobí jeho rychlou degradaci. Výměna těsnění je v této fázi snadná a levná, později by znamenala další demontáž.
Co se stane, když podceníte brzdy a pneumatiky? Brzdová soustava je srdcem bezpečnosti, a přesto se její kontrola často odkládá. Poslouchejte při brzdění – vrzání, skřípání nebo pulzování pedálu jsou varovné signály. Zkontrolujte také hladinu brzdové kapaliny, ale pokud ji musíte často doplňovat, je to důvod k návštěvě servisu. Stejně důležité jsou i pneumatiky: kromě tlaku zkontrolujte vzorek a případné praskliny na bocích. Zákonný limit je 1,6 mm, ale pro bezpečnou jízdu na mokru je vhodné měnit už při 3 mm. Všímejte si i nerovnoměrného opotřebení – může signalizovat špatnou geometrii.
Nakonec si připravte výbavu do auta i na cesty. Kromě sněhových řetězů, které by měly být vždy v kufru, si přibalte škrabku, smetáček, rukavice a deku. Nezapomeňte také na mobilní nabíječku do auta, pokud ji běžně nepoužíváte. Před odjezdem si zkontrolujte, zda máte v autě lékárničku, výstražný trojúhelník a reflexní vestu – to platí i pro jízdu po dálnici, kde se v zimě často tvoří kolony.
Prověřte i světlomety. Krátké dny a špatná viditelnost v horách znamenají, že musíte být vidět a sami dobře vidět. Zkontrolujte funkčnost všech světel, seřiďte jejich sklon a vyčistěte kryty. Nezapomeňte na mlhovky – ty se vám budou hodit při hustém sněžení. Pokud máte xenonové výbojky, počítejte s tím, že jejich intenzita s teplotou klesá, takže případnou výměnu neodkládejte.
Po montáži vše zkontrolujte: řemen musí sedět přesně v drážkách, napínák musí být v předepsané poloze a všechny šrouby dotažené správným momentem. Pak ručně otočte klikovým hřídelem alespoň o dvě otáčky a ověřte, že se žádný píst nestřetne s ventilem. Pokud vše sedí, můžete nasadit kryt, připojit baterii a motor nastartovat. Po nastartování poslouchejte, zda se z oblasti rozvodů neozývá pískání nebo klepání – to by signalizovalo špatnou montáž.
Začněte kapalinami. Nemrznoucí směs do ostřikovačů musí mít dostatečnou koncentraci, která odolá mrazu i kolem mínus dvaceti stupňů. Letní směs v zásobníku zmrzne a při pokusu o stírání riskujete poškození čerpadla. Zkontrolujte také chladicí kapalinu – její bod tuhnutí by měl být výrazně pod nejnižšími očekávanými teplotami. Měření provede každý servis, ale jednodušší je použít refraktometr, který seženete v autodílnách. Totéž platí pro kapalinu do ostřikovačů světlometů, pokud ji vůz má.
Před samotnou výměnou nechte motor zcela vychladnout. Odpojte baterii a podle pokynů výrobce demontujte kryty, které zakrývají řemen. Než povolíte napínák, vyznačte si polohu všech kladek a ozubených kol – nejlépe fixem na jejich hrany. Bez těchto značek se snadno stane, že při zpětné montáži přehodíte vačkové hřídele o jeden zub, a motor pak sice běží, ale s výrazně sníženým výkonem a zvýšenou spotřebou.
Uvnitř vozu je dobré ověřit funkčnost všech pásů na všech sedadlech. Dětskou autosedačku zkontrolujte nejen na upevnění, ale i na případné opotřebení popruhů. V kufru by nemělo chybět základní vybavení: reflexní vesta, výstražný trojúhelník a lékárnička. Mnoho řidičů si myslí, že jsou v autě, ale po roce zjistí, že lékárnička byla vypůjčena a nevrácena. Tato kontrola zabere dvě minuty a může rozhodnout o tom, jak rychle zvládnete případnou nehodu.