Zalévání květin na dovolené: past, která je utopí

Kroton pochází z tropů, proto nesnáší průvan ani prudké výkyvy teplot. Ideální rozmezí je mezi dvaceti a pětadvaceti stupni, v zimě neklesejte pod osmnáct. Studená podlaha, otevřené okno v zimě nebo blízkost radiátoru způsobují opad listů během několika dní. Vlhkost vzduchu držte nad padesáti procenty. Pomůže miska s mokrým keramzitem pod květináčem nebo rosení listů měkkou vodou, nejlépe ráno, aby do večera oschly.

Než odjedete na dovolenou, je potřeba vyřešit zalévání. Většina lidí to řeší tak, že rostliny před odjezdem pořádně zalije a doufá, že to vydrží. To je přesně ten typický začátečnický přešlap, který rostliny spolehlivě zlikviduje. Přemokřený substrát bez přístupu vzduchu začne během několika dní zahnívat, kořeny se udusí a po návratu najdete místo zelených listů rozbředlou hmotu. Správný přístup je přesně opačný: rostliny je potřeba nechat v suchu a zpomalit jejich metabolismus, ne je utopit.

Páté pravidlo je sledovat projevy přehnojení. Okraje listů hnědnou a zasychají, na povrchu substrátu se objevuje bílý povlak, rostlina přestane růst, i když je substrát vlhký. Řešením je prolít květináč několika objemy čisté vody, nechat odtéct a hnojení na měsíc přerušit. Šesté pravidlo se týká výběru hnojiva. Univerzální tekuté hnojivo zvládne většinu běžných pokojovek. Kvetoucí druhy potřebují víc fosforu a draslíku, listové rostliny víc dusíku. Vápník a hořčík doplňte jen tam, kde to rostlina skutečně signalizuje.

Mezi typické chyby patří přílišné zalévání ve snaze rostlinu „posílit". Přemokřený substrát oslabuje kořeny a rostlina se s škůdcem vyrovnává hůř. Stejně chybné je nasazovat chemické postřiky plošně po celém bytě bez rozmyslu. Třásněnky si rychle vytvářejí odolnost a prostředek tak ztrácí účinek. Pokud se skvrny objevují i po dvou až třech týdnech pravidelné péče, bývá lepší rostlinu přesadit do čerstvého substrátu a květináč předem vypláchnout horkou vodou.

Hotové hnojivo poznáte podle toho, že slupky klesly ke dnu, tekutina je zakalená a voní po kvasnicích nebo po jablečném octu. Před použitím ji přeceďte přes síto a nařeďte vodou v poměru jedna ku deseti. Silnější roztok může spálit kořeny, slabší je zbytečný. Zalévejte ke kořenům, ne na listy, a to maximálně jednou za dva týdny. Zbytek přefiltrované tekutiny vydrží v uzavřené láhvi v chladu i několik měsíců, aniž by znovu začal zapáchat.

Nádobu zakryjte gázou nebo víčkem s dírkou, aby unikal plyn, ale dovnitř nepadal hmyz. Postavte ji na tmavé místo s teplotou kolem dvaceti stupňů. První dva dny směs dvakrát denně promíchejte, aby se materiál nenalepil na hladinu a nezačal plesnivět. Po třech až pěti dnech se na povrchu objeví bílý povlak, to jsou mléčné bakterie. Pokud se objeví zelená nebo černá plíseň, celý obsah vylijte a začněte znovu. Fermentace je hotová, když tekutina získá nakyslou vůni a slupky klesnou ke dnu. Trvá to obvykle týden až deset dní podle teploty.

Banánové slupky vyhazované do koše jsou zbytečná ztráta draslíku, fosforu a vápníku. Když je necháte vyhnít ve vodě, vznikne tekuté hnojivo, které rostliny přijmou rychleji než granulované. Problém je, že banánové slupky ve vodě začnou po pár dnech kvasit a zapáchat po shnilém ovoci. Řešením není přidávat chemii, ale změnit postup – omezit přístup vzduchu a urychlit fermentaci.

Základem je nádoba s víkem, ideálně sklenice od okurek nebo plastový kbelík s těsnícím uzávěrem. Slupky z pěti až šesti banánů nakrájejte na menší kusy, vhoďte do nádoby a zalijte vodou tak, aby byly zcela ponořené. Voda má být odstátá, ne přímo z kohoutku, protože chlor brzdí mikrobiální rozklad. Na každý litr vody přidejte jednu polévkovou lžíci cukru nebo melasy – živí to fermentační bakterie a potlačuje hnilobné procesy.

Kdo chce mít jistotu, že zápach nepřijde, může slupky před fermentací krátce povařit ve vodě a teprve vychladlé je dát do nádoby. Tím se zničí povrchové bakterie a fermentace se rozjede pomaleji, ale čistěji. Trpělivost se vyplatí – z odpadu, který by jinak skončil v koši, vznikne hnojivo, které podpoří kvetení rajčat, paprik i pokojových rostlin.

Proč se zápach objevuje a jak ho zastavit Zápach vzniká, když se ve směsi přemnoží hnilobné bakterie, které potřebují kyslík. Čím méně vzduchu ve nádobě, tím víc převládnou mléčné bakterie a kvasinky, které voní kysele, ne hnilobně. Proto nádobu plňte maximálně do tří čtvrtin, ale uzávěr musí být opravdu těsný. Během prvních tří dnů jednou denně víčko na vteřinu povolte, abyste vypustili přetlak, a hned zase utáhněte. Po týdnu už plyn nevzniká a můžete nechat směs stát další dva až tři týdny při pokojové teplotě, mimo přímé slunce.