Zimní túra, kterou přežijete: co většina turistů podceňuje
Častým problémem je přehřátí. Psi se nepotí, ochlazují se hlavně dýcháním. Pokud vidíte, že pes těžce dýchá, má zarudlé dásně a zpomaluje, okamžitě zastavte ve stínu a dejte mu napít. Mokrý ručník nebo chladící podložka vám pomohou snížit teplotu. Nikdy psa nenuťte do běhu v parném dni – raději vyrazte brzy ráno nebo pozdě odpoledne.
Plánujete výlet do hor a chcete vzít psa? Skvělý nápad, ale jen pokud víte, co dělat. Společná túra může být skvělým zážitkem pro vás i vašeho čtyřnohého parťáka, ale špatná příprava ji rychle změní v nepříjemnou zkušenost. Pes se snadno přehřeje, poraní si tlapky nebo se ztratí. Tomu všemu se dá předejít, když budete vědět, co si zabalit a jak se chovat.
Jak se vyhnout ztrátě signálu a špatné baterii GPS v telefonu pracuje neustále, i když zrovna nesledujete obrazovku. To rychle vybíjí baterii, zejména pokud máte zapnutou navigaci s hlasovými pokyny. Před túrou si proto aktivujte úsporný režim a vypněte aplikace, které běží na pozadí. Pokud telefon podporuje ukládání GPS souřadnic do paměti, zapněte si tuto funkci. Vždy si také vezměte powerbanku, ale pamatujte, že v chladném počasí baterie ubývá rychleji. Ideální je mít telefon v teple u těla a používat ho jen v případě potřeby.
Na závěr si ověřte, že telefon nemá vypnuté polohové služby a že máte povolený přístup k GPS. Většina lidí si myslí, že navigace je automatická, ale často mají v nastavení polohu jen „při použití aplikace", což v režimu offline nefunguje. Před odchodem z domu si proto zkuste krátkou trasu na zahradě nebo v parku, abyste si ověřili, že vše funguje. Až to budete mít, můžete se vydat na cestu bez obav, že vás mobil zklame.
Když se řekne turistika s mobilem, většina lidí si představí online mapy. Jenže v horách nebo v hustém lese se spolehnout na připojení k internetu nelze. Proto se vyplatí znát rozdíl mezi běžnou mapovou aplikací a skutečnou GPS navigací. Zatímco mapy potřebují signál a často jen ukazují polohu, GPS navigace pracuje s družicemi a umí vás vést i bez dat. Pro plánování trasy a orientaci v terénu je proto lepší použít nástroj, který umí pracovat offline a ukládat si váš pohyb.
Když se ocitnete v hlubokém lese bez cest, prvním úkolem není najít sever, ale zastavit a zhodnotit situaci. Zastavte se dřív, než vás pohltí pocit nejistoty. Zkuste si vzpomenout, kudy jste šli naposledy, a jak dlouho jste šli od posledního známého bodu. Pokud máte mapu, položte ji na zem a otočte tak, aby její horní okraj směřoval ke skutečné severu podle kompasu nebo slunce. Pokud nemáte kompas, použijte hodinky: ve 14:00 ukazují na jih, pokud je slunce vidět. Ale i bez hodinek lze určit směr podle stínu tyče – zapíchněte ji do země, označte konec stínu, počkejte 15 minut a spojte dva body; první ukazuje západ.
Základem je voda a miska. Pes běží, dýchá s otevřenou tlamou a rychle ztrácí tekutiny. Na každou hodinu túry počítejte s půl litrem vody pro psa. Vezměte si skládací misku, která se vejde do kapsy. Nezapomeňte na pravidelné pauzy – každých 20–30 minut nechte psa napít. Pokud jdete delší trasu, přidejte i lehkou svačinu – granule nebo speciální energetické tyčinky pro psy vám pomohou doplnit energii.
Pamatuj, že hory ti utečou, ale úraz se může táhnout měsíce. Proto raději otoč, když ucítíš ostré bolesti nebo když se počasí náhle zhorší. Není ostuda vrátit se dřív, než jsi plánoval. Mnohem horší je zbytečné riziko. Až se budeš vracet domů, zhodnoť, co ti dělalo potíže – příště budeš o krok dál. Začít chodit do hor je běh na dlouhou trať, a právě první krůčky tě naučí respekt i radost.
Mezi typické chyby patří spoléhání na automatické přepočítávání trasy. GPS navigace pro pěší často nezná turistické značení a může vás poslat po silnici, i když existuje zkratka lesem. Proto si předem prostudujte mapu se značenými turistickými cestami a berte navigaci jen jako pomocníka. Vždy si také zkontrolujte, že máte v telefonu aktuální data a že je aplikace kompatibilní s vaším operačním systémem. Pokud aplikace spadne, nenechte se znejistit – stačí ji restartovat a znovu najít signál.
Zimní hory mají svůj specifický půvab, ale také neodpouštějí chyby. Hlavním problémem nebývá mráz ani sníh, ale nedostatečná příprava. Většina nehod se stane lidem, kteří podcení čas, počasí nebo vlastní kondici. Než vyrazíte, zkontrolujte předpověď nejen na den výletu, ale i na následující hodiny. Horský terén si vytváří vlastní mikroklima, takže i slunečné ráno může skončit sněhovou vánicí.
Základním pravidlem je včasný start. V zimě se den krátí a sestup v šeru nebo ve tmě je riskantní. Vyrazte nejpozději v osm hodin ráno a naplánujte si, že se k výchozímu bodu vrátíte nejpozději hodinu před západem slunce. K tomu si připočtěte rezervu na odpočinek, focení nebo nečekané zpomalení. Pokud zjistíte, že jste v polovině trasy později, než jste plánovali, otočte se. Žádný vrchol nestojí za riziko.