5 příčin křivých zubů a jak jim předcházet včas
Základem je pevná krabice nebo uzavíratelný box, který se dá přenést jednou rukou. Musí mít přihrádky nebo alespoň oddělené sáčky, jinak se všechno pomíchá a drobné díly se ztratí. Na víko nalepte seznam obsahu a fixou na něm odškrtávejte, co jste vyndali. Typická chyba: lidé dají vše do jedné velké přepravky, a když potřebují konkrétní velikost, musejí ji vysypat celou. To vás v práci zdrží víc než samotné rovnání.
Co si vzít s sebou a co nechat doma Vezměte všechny snímatelné aparáty, které jste používali za poslední rok — retenční destičky, fólie, oblouky, gumičky. I ten, který už nesedí, je důležitý: ukazuje, kam se chrup posunul. Přiložte poslední rentgeny nebo fotky, pokud je máte. Naopak nechte doma zubní kartáček jako výmluvu a nespoléhejte na to, že si ortodonta vše vyfotí sám. Přineste také seznam léků, které berete, a informaci o tom, zda jste měli v poslední době úraz nebo operaci v oblasti úst. Tyto údaje mění plán léčby víc, než se zdá.
Praktický tip: pokud se bracket uvolní a drží jen na drátku, nikdy ho neodstraňujte sami. Překryjte ho voskem, aby netlačil, a co nejdříve zavolejte svému ortodontistovi. Uvolněný drátek, který píchá do dásně, se dá dočasně zkrátit pouze tehdy, když máte po ruce speciální kleštičky – ty ale nepatří do běžné sady, protože hrozí, že drátek ohne nebo spolknete jeho kousek. Raději použijte vosk a jděte na kontrolu.
Návyky, které tvarují čelist doslova každý den Druhou příčinou jsou návyky. Dlouhodobé sání palce, dudlíku nebo flašky po třetím roce věku tlačí horní zuby dopředu a brzdí správný růst patra. Stejně působí i neustálé kousání předmětů nebo zatlačování jazyka mezi zuby při polykání. Třetí příčinou je dýchání ústy, které vzniká při zvětšené nosní mandli, alergiích nebo ucpaném nosu. Dítě, které dýchá ústy, má ochablé svaly kolem úst, jazyk leží nízko a čelist roste dozadu. Náprava spočívá v řešení příčiny – uvolnění nosu, odstranění mandle, cvičení správného polykání a dýchání nosem. Bez toho sebelepší rovnátka dlouhodobě neudrží výsledek.
Po vyšetření si nechte vysvětlit, co máte dělat následující dny. Pokud dostanete nový aparát nebo úpravu, zeptejte se, jak poznáte, že sedí správně, co je normální tlak a co už je bolest, která patří do ordinace. Zapište si telefonní kontakt pro případ potíží — ne na web, ale na papír, který najdete. A naplánujte si kontrolu dřív, než se objeví další problém. Pravidelná návštěva není zbytečná byrokracie, ale jediná jistota, že se chrup neposune tam, kde už byl.
Pravidelná kontrola je stejně důležitá jako samotné složení. Jednou za měsíc projděte obsah a doplňte spotřebovaný materiál – šroubky, podložky, pásky. Zkontrolujte, že nic nezrezivělo a že guma na podložkách není ztvrdlá. Pokud sada leží v chladu nebo vlhku, dejte do boxu sáček s pohlcovačem vlhkosti. Zkažená guma nebo rezavé šrouby jsou k ničemu a v kritické chvíli vás zradí.
Prevence stojí na třech praktických krocích. Prvním je pravidelná kontrola u zubního lékaře od prvního roku života, ne až když něco bolí. Druhým je odstranění návyků nejpozději do tří let věku – dudlík, palec, flaška. Třetím je správné dýchání nosem a včasné řešení opakovaných rým nebo zvětšené nosní mandle. Pokud se zuby začnou křivit, nečekejte na výměnu chrupu. Ortodontista dokáže už v mléčném chrupu rozpoznat problém a navrhnout jednoduché opatření, které pozdější léčbu výrazně zkrátí nebo zjednoduší.
Typickou chybou je domněnka, že křivé zuby se samy srovnají, až vyrostou stálé zuby. Ve skutečnosti se situace většinou zhorší. Druhou chybou je spoléhat na to, že rovnátka vyřeší vše bez odstranění příčiny. Pokud dítě dál dýchá ústy nebo saje palec, zuby se po sundání rovnátek vrátí do původní polohy. Třetí chybou je ignorovat drobné odchylky, jako je mírný předkus nebo mezera mezi horními zuby. Právě v nich se často skrývá začátek většího problému, který se dá včas zastavit jednodušeji než později složitou léčbou.
Pravidelná kontrola u ortodontisty zůstává základem. Během ní se má zmínit každý náraz do úst, i ten, který se zdál neškodný. Lékař zkontroluje sílu drátu, stav bracketů a to, zda se zub neposunul. Stejně důležité je říct, jaký sport se provozuje a jak často, protože podle toho se upraví typ chrániče i interval kontrol. Kdo to udělá, tomu se léčba neprodlužuje zbytečně a aparát vydrží i sezónu plnou tréninků.
Křivé zuby nevznikají náhodou. Za jejich postavením stojí kombinace genetiky, návyků a prostředí, ve kterém se čelist vyvíjí. Někdo má prostě menší čelist po rodičích, jiný si ji sám „vytvaroval" dlouhodobým sáním palce nebo dýcháním ústy. Rozdíl mezi rovnými a křivými zuby se často rozhodne už v předškolním věku, kdy je ještě možné mnohé ovlivnit bez složité léčby.