5 vlivů na teplotu spalin a tvorbu dehtu v trubce kamen
Třetím faktorem je vlhkost dřeva. Mokré dřevo spotřebovává velkou část energie na odpaření vody, takže hoří pomalu, produkuje málo tepla a hodně kouře. Ideální vlhkost je kolem dvaceti procent. Dřevo by mělo být naštípané a vysušené alespoň rok, lépe dva. Pokud při hoření slyšíte syčení a na čelním skle se usazuje černý dehet, dřevo je příliš vlhké.
Typická chyba je naskládat podpal na sebe do pyramidy a pak na něj položit těžké poleno. Další chybou je použít papír nebo karton, který hoří příliš rychle a nezahřeje dostatečně silnější dřevo. Suchý podpal má hořet pomalu a předat teplo polenům. Pokud se oheň nerozhoří do dvou minut, nepřikládejte další papír. Raději zvedněte horní polena a přidejte jemnou třísku do středu kříže.
Typickou chybou je přikládat mokré dřevo společně se suchým a doufat, že se vlhkost „vypálí". Mokré dřevo ochlazuje topeniště, snižuje teplotu spalin a zvyšuje riziko kondenzace vodní páry v komíně. Další častou chybou je skladování dřeva v uzavřených prostorách bez proudění vzduchu. Dřevo potřebuje k vysychání dostatek času, ideálně alespoň jeden rok, tvrdé dřevo i dva roky. Skládat se má naštípané, v jedné vrstvě nebo volně ložené, pod střechou, ale s možností proudění vzduchu ze všech stran.
Čtvrtým faktorem je geometrie komína a kamen. Příliš krátký nebo úzký komín nezvládne odvod spalin. Stejně tak vadí příliš dlouhý kouřovod s mnoha koleny, kde se spaliny zpomalují a chladnou. Při zapojení kamen je nutné dodržet minimální výšku komína nad střechou a průměr kouřovodu podle výkonu kamen. Podcenění těchto rozměrů se projeví právě kouřem v místnosti.
Jak poznat, že teplota spalin nestačí Spolehlivým indikátorem je teploměr na kouřovodu umístěný zhruba 30 až 50 cm nad ústím kamen. Ukazujew-li za provozu méně než 150 °C, je čas zasáhnout. Druhým signálem je zvuk a barva plamene — mdlé, oranžové plameny bez jasného žlutého jádra znamenají nedokonalé spalování. Na vnitřní straně trubky se pak objevuje černý, lesklý povlak, který při dotyku maže. To není saze, to je dehet a ten se při dalším topení může vznítit.
Základem je, že výkon kamen udává, kolik tepla dokážou dodat za ideálních podmínek. Jenže kamna topí do místnosti, ne do laboratoře. Čím větší jsou tepelné ztráty domu, tím rychleji teplo uniká a tím častěji musíte přiložit. U dobře zatepleného domu mohou kamna o stejném výkonu vydržet déle a stačí jim méně paliva. Naopak v chatě bez izolace budete přikládat i několikrát za hodinu, i když mají kamna vysoký nominální výkon. Prvním krokem tedy je zjistit, kolik tepla skutečně potřebujete, ne kolik ho kamna slibují.
Plamen v kamnech nehasne jen proto, že je dřevo mokré nebo že se topí špatným způsobem. Nejčastější příčinou je chybný postup při přikládání. Pokud se do kamen nejdřív hodí velké poleno a teprve pak se hledá zápalka, oheň se udusí dřív, než se stačí pořádně rozhořet. Rozhoduje pořadí, velikost kusů i to, jak je v topeništi poskládáte.
Když plamen přesto slábne, nehaste ho vodou ani neduste popelem. Nejprve zkontrolujte, zda není ucpaný rošt nebo přívod vzduchu. Pak přiložte několik tenkých třísek, otevřete klapku a nechte oheň znovu chytit. Teprve potom přidejte větší poleno. Vytrvalý plamen není otázkou síly, ale správného postupu – suché dřevo, dost vzduchu a přikládání včas. Kdo tyto zásady dodrží, udrží oheň v kamnech celý večer.
Palivo a jeho vlhkost rozhodují o každé dávce Vlhké dřevo je nejčastější důvod, proč lidé přikládají zbytečně často. Mokré palivo spotřebuje velkou část energie na odpaření vody, takže do místnosti se dostane méně tepla a hoření je pomalé. Suché dřevo hoří rychleji a vydá více tepla, takže stejná hmotnost stačí na delší dobu. Praktické pravidlo: dřevo skladujte na vzdušném místě alespoň jednu sezónu, ideálně dvě. Před přiložením zkontrolujte, zda konce polen nejsou tmavé a vlhké. Pokud ano, hoření bude neefektivní a přikládání častější.
Nastavení tahu a přívodu vzduchu je třetí klíčová věc. Příliš otevřený přívod vzduchu znamená rychlé hoření, vysoký výkon a časté přikládání. Příliš uzavřený přívod naopak dusí oheň, vzniká více sazí a teplo se uvolňuje pomalu. Najděte kompromis: plamen má být stabilní, jasný, ale ne agresivní. Pokud kamna mají automatickou regulaci, nastavte ji podle venkovní teploty. Při mírném počasí stačí menší výkon a delší intervaly, při silných mrazech naopak přidejte.
Prvním faktorem je teplota komína. Studený komín táhne slabě, protože spaliny v něm rychle chladnou a ztrácejí vztlak. Než přiložíte další dřevo, vzduch v komíně se musí ohřát. Pomůže krátké zatopení papírem nebo hoblinami ještě předtím, než vložíte větší polena. Tím se komín prohřeje a začne táhnout. Typická chyba je naložit plnou komoru studeného kamen a zapálit shora – oheň se dusí a kouř jde do místnosti.