Jak úchop cepínu ovlivní jistotu na svahu a co z toho plyne

Slaňování na ferratách bez lana je technika, která se používá jen ve výjimečných situacích – například při rychlém ústupu před bouřkou nebo při zkrácení sestupu. Než se do toho pustíte, musíte mít naprosto jasno v tom, že tato metoda nese výrazně vyšší riziko než běžné jištění lanem. Základem je suché a nekluzké oblečení, pevná přilba a hlavně zkušenost s pohybem v exponovaném terénu. Bez těchto předpokladů raději počkejte na zajištěný sestup.

Nezapomeň na tvar a materiál rukojeti. Pro krátké držení je zásadní, aby rukojeť byla ergonomická a měla protiskluzovou úpravu. Zkus, jak padne do ruky v rukavici – suché i mokré. Většina technických cepínů má dnes tvarovaný plast nebo gumu, která tlumí nárazy. Pozor ale na příliš silné rukojeti, které se špatně svírají při přísunu dvěma prsty. Vyzkoušej také, zda se dá rukojeť snadno povolit a posunout po hřídeli. To se hodí, když chceš posunout těžiště pro různé typy chytů.

Nezapomínejte na pitný režim – i v chladné vodě se potíte. Vezměte si s sebou alespoň litr vody na osobu a po výstupu doplňte energii jídlem. Po akci si důkladně osušte uši, abyste předešli zánětu, a zkontrolujte si tělo na oděrky. Často se stává, že si drobných zranění nevšimnete kvůli adrenalinu. Ošetřete je ihned, i když se zdají malá.

Dále si všimněte tvaru konce rukojeti. Spodní část s kovovým hrotem určeným pro přesekávání sněhu by měla být dostatečně široká, aby se při bodnutí do sněhu nepropadla. Pokud je příliš úzká, hrot se zaboří hluboko a vy ztrácíte kontrolu. Naopak příliš široká rukojeť se špatně drží při sebejištění, protože vám neumožní pevně stisknout. Mnoho moderních cepínů má na konci gumovou nebo plastovou koncovku, která zvyšuje tření. Tato koncovka by měla být odnímatelná, abyste ji mohli sundat, když potřebujete přesekávat led nebo tvrdý firn.

Častým omylem je skákat s plným žaludkem nebo naopak s prázdným. Ideální je lehké jídlo dvě až tři hodiny před skokem. Do té doby se vyhněte alkoholu a těžkým jídlům, které by mohly způsobit nevolnost při pohybu. Také se doporučuje obléct si pohodlné oblečení a pevnou obuv – ideálně sportovní boty na šněrování, které drží na noze. Vyhněte se šperkům, hodinkám a všemu, co by se mohlo zachytit o lana.

Čtvrtá zásada: minimalizujte dynamické pohyby. Při slaňování bez lana je každý švih nebo skok rizikem. Pokud potřebujete překonat převis, dělejte to pomalu a kontrolovaně. Vždy se snažte mít těžiště nad nohama, ne za zády. Když se nohy dotknou lana, nikdy se do něj neopírejte celou vahou – slouží pouze jako opora, ne jako sedák. Tímto způsobem zbytečně nepřetěžujete materiál a máte větší kontrolu nad pohybem. Pokud si nejste jistí, raději se vraťte a počkejte na možnost jištění lanem.

Posledním bodem je hmotnost a vyvážení. Lehký cepín se hodí na dlouhé nástupy, ale nesmí být v hlavici příliš těžký, jinak se špatně ovládá při rychlých změnách směru. Ideální je vyvážení kolem 55 % hmotnosti v hlavici a 45 % v rukojeti. V praxi si to vyzkoušíš tak, že cepín chytíš za rukojeť a necháš ho volně viset – měl by se vychýlit do mírně svislé polohy. Pokud hlava převažuje a cepín klesá dopředu, budeš mít problém s přesností záseků. Naopak příliš těžká rukojeť ti bude padat z ruky při uvolnění.

První zásada se týká úchopů a postoje. Při slaňování bez lana se pohybujete po ocelovém laně ferraty, ale nemáte možnost se na něj zavěsit. To znamená, že musíte mít minimálně dvě končetiny v kontaktu s jištěním nebo skálou. Typickou chybou je držet se pouze rukama a nohy klást volně – stačí malý smyk a ztratíte rovnováhu. Pravidlo zní: nohy vždy pracují na stupačkách nebo na pevných výstupcích, ruce se přidržují lana nebo skoby. Pohyb provádějte po malých krocích, nikdy neskákejte.

Typickou chybou začátečníků je mít vestu rozepnutou nebo povolenou „pro pohodlí". V klidné vodě to vypadá neškodně, ale v momentě, kdy spadnete do proudu, se vesta vyhrne přes hlavu a místo záchrany se stane překážkou. Stejně riskantní je sundat si helmu při proplouvání úsekem bez peřejí – náraz do skryté větve nebo podvodního kamene přijde vždy tam, kde ho nečekáte. Pokud je vám v helmě horko, raději si naplánujte kratší etapu a přestávku na břehu, než abyste ji měli položenou na kolenou.

Nejdůležitější je správná technika těla. Při skoku z mostu se obvykle skáče čelem dolů, ale pokud skáčete z jeřábu, často se používá skok po zádech. Instruktor vám vše předvede a pomůže s fixací. Nikdy neskákejte bez řádného poučení a bez toho, abyste si sami zkontrolovali upevnění lan a karabin. Vždy se zeptejte na zkušenosti organizátora a na to, jak často se lana mění. Bezpečnostní standardy by měly být vždy na prvním místě.