Když renesanční omítky prozradí pravdu o přestavbách interiéru

Prvním praktickým krokem je zaměřit se na průčelí. Palác Kinských poznáte podle bohatě členěné fasády s pilastry, sochařskou výzdobou a typickým balkonem nad hlavním vstupem. Naproti tomu Nosticův palác má střídmější vzhled s důrazem na horizontální linie. Při prohlídce sledujte také vstupní portál: u Kinských je širší a zdobený erbem, zatímco u Nosticů je vyšší a užší. Tento detail vám pomůže vyhnout se častému omylu, když se orientujete podle fotek z internetu.

Častým omylem je domněnka, že řetězový most byl dřevěný. Byl celý železný, včetně mostovky, a dřevo se používalo jen na podlahu. Proto se dochovalo tak málo původních prvků. Naopak Kamenný most měl dřevěné části, které se po zřícení rozebraly na palivo. Při rekonstrukci Karlova mostu v roce 2005 našli dělníci v pilířích úlomky, které pocházely z Kamenného mostu. Tento fakt uvádějí odborné publikace, ale běžný návštěvník se o něm nedozví.

Kamenný most, postavený ve 12. století za Vladislava II., byl první kamennou spojnicí přes Vltavu. Stál přibližně tam, kde dnes stojí most Karlův, ale nebyl jeho přímým předchůdcem. Po povodni v roce 1342 se zřítil a jeho zbytky zůstaly v řečišti. Dnes po něm nenajdete žádnou oficiální pamětní desku, ale při nízkém stavu vody můžete na pravém břehu zahlédnout zvláštní útvary. Není to však trosky, ale části starého opevnění. Pokud chcete vidět skutečné pozůstatky, zajděte do podzemí kláštera Na Františku, kde jsou zazděné kvádry z původního mostu.

Důležité je také všimnout si umístění vzhledem k okolní zástavbě. Palác Kinských stojí v jihozápadním rohu náměstí, přímo proti kostelu Panny Marie před Týnem. Jeho půdorys je nepravidelný a zezadu přechází do Týnské ulice. Při prohlídce doporučuji obejít budovu dokola, protože zadní fasáda ukazuje mladší část stavby, která vznikla později a je méně zdobená. Častou chybou je zaměřit se pouze na hlavní průčelí a přehlédnout tak proměnu slohu v průběhu staletí.

Barokní palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze bývá často zaměňován s jinými šlechtickými sídly, zejména s nedalekým Nosticovým palácem. Oba objekty spojuje barokní sloh, ale jejich historie, architektonické detaily i současná funkce se výrazně liší. Pokud se chystáte palác navštívit nebo o něm psát, vyplatí se znát několik klíčových rozlišovacích znaků, které vám pomohou se v něm bezpečně zorientovat.

Pokud narazíte na podezřelé místo, nezačínejte hned kopat. Nejdřív si poznamenejte polohu, vyfoťte si okolí a zakreslete průběh cest a schodů. Všímejte si vztahů: kde se cesta stáčí, kde je schod nejvyšší, kudy by tekla voda. Tyto detaily vám prozradí, kde byla hospodářská část, kde obytná a kde se nacházel vstup. Kopání bez povolení je navíc v mnoha oblastech nezákonné, takže se vyplatí kontaktovat archeologický ústav nebo místní vlastivědné muzeum. Oni vám poradí, jak postupovat dál a co lze z vašich pozorování vyvodit.

Důležitým vodítkem jsou také okna a jejich umístění. Renesanční okna bývají větší a pravidelně rozmístěná, často s kamenným ostěním a jednoduchým členěním. Pozdější přestavby často okna zmenšovaly nebo naopak přidávaly nová, aby získaly symetrii podle dobových představ. Všímejte si, zda jsou parapety v jednotlivých patrech ve stejné výšce – renesance dbalo na rytmus, takže odchylky obvykle značí mladší zásahy. Podobně je to s portály: renesanční vstupní portály mívají bosované ostění, zatímco barokní rády používají pilastry a frontony.

Praktická rada na závěr: pokud chcete vidět, kde mosty stály, postavte se na nábřeží u Karlových lázní a dívejte se na protější břeh. Uvidíte mírné vyvýšení v dlažbě – to je stopa po bývalém nájezdu na Kamenný most. U mostu Legií zase hledejte na levém břehu schody, které končí ve zdi. Ty sloužily jako přístup k řetězům. Vyfoťte si je a porovnejte s historickými rytinami z 19. století. Rozdíly vás překvapí.

Když se řekne zaniklý pražský most, většina si představí jen mlhavou vzpomínku na dřevěnou konstrukci. Skutečnost je ale jiná: Praha měla dva mosty, které zmizely z map i z povědomí. Kamenný most, předchůdce dnešního Karlova mostu, a řetězový most císaře Františka I. Oba měly zásadní vliv na dopravu i urbanismus. Tento článek vám ukáže, co se s nimi stalo a proč byste při procházce kolem Vltavy měli vzhlédnout jinam než na současné stavby.

Při plánování návštěvy si dejte pozor na jeden praktický detail: vstup do paláce Kinských je často zaměňován s vedlejším domem U Zlatého jelena, který má podobný tvar portálu. Abyste se vyhnuli zbytečnému bloudění, hledejte nad vchodem erb rodu Kinských – je to jediný spolehlivý orientační bod. Mnozí návštěvníci také chybně předpokládají, že palác je celý přístupný veřejnosti. Ve skutečnosti je veřejnosti otevřena jen část, a to přízemí s dočasnými výstavami a tzv. „sál předků" v prvním patře. Ostatní prostory slouží jako kanceláře.