Proč se krevetkám v novém akváriu nedaří
Zkuste cílený test. Nabídněte rybě malé množství oblíbené potravy – například jednu mraženou artemii nebo granuli. Zdravá, ale vystresovaná ryba obvykle po chvíli potravu přijme, i když váhá. Ryba s nemocí potravu ignoruje opakovaně, i když jí dáte čas a odejdete od nádrže. Dalším vodítkem je reakce na ostatní ryby: pokud plachá ryba plave s hejnem a jen nejí, jde spíš o stres. Pokud se odděluje a ostatní ji odhánějí, může jít o nemoc nebo parazity.
Typickou chybou je míchat dva druhy substrátu. Vznikne přesýpací efekt, kdy se těžší štěrk propadá nahoru a lehčí písek mizí do spodních vrstev. Ryby pak narazí na ostrá zrna v místech, kde čekaly měkký povrch. Stejně problematické je přidávat substrát do zabě bez důkladného odsátí kalu. Nová vrstva zasype starý organický materiál a ten začne v anaerobních podmínkách hnít.
Během aklimatizace nesmí být sáček na přímém slunci ani u topení. Ryba v malém objemu spotřebovává kyslík rychleji, a pokud voda začne klesat v teplotě, přidáš jí další stres. Pokud ryba leží na boku nebo lapá po vzduchu, zkrať přilévání a co nejdřív ji přendej do karantény. Někdy je lepší riskovat rychlý přesun než dlouhé trápení v sáčku.
Základem je ostrý nástroj. Nůžky na rostliny mají krátká, rovná ostří a při stisku se čepele míjejí, ne proti sobě. Tupé nůžky stonek zmáčknou, pletivo popraská a do rány se dostane voda s bakteriemi. Před řezem nástroj otřete, po řezu ho opláchněte. Pokud stříháte více druhů, zejména ty s mléčnou šťávou, mezi rostlinami ostří propláchněte – latex na čepelích lepí a další řez už není čistý.
Ryby, které vydrží a nekouš
Nejčastější chyba při zakládání akvária pro krevetky je spěch. Lidé napustí vodu, nasypou substrát, přidají filtr a druhý den vypustí krevetky. Za týden se diví, že polovina uhynula. Akvárium pro krevetky musí nejdřív dozrát. Než do něj pustíte první živočichy, nechte vodu běžet alespoň tři až čtyři týdny, ideálně šest. Během této doby se vytvoří bakteriální kolonie, které zpracovávají dusíkaté látky. Bez nich se ve vodě hromadí amoniak a dusitany, což krevetky zabíjí. Dozrávání urychlíte přidáním malého množství krmiva nebo startovací kultury bakterií, ale nikdy ne chemickými přípravky na okamžité zprovoznění.
Po vypuštění rybu nekrm první dva dny. Trávicí systém je v útlumu a potrava by ji zatížila. Světlo nech ztlumené, nádrž přikryj ručníkem. První hodiny sleduj, zda plave rovně, zda má ploutve roztažené a zda dýchá pravidelně. Jakýkoli závoj nábytek na míru kůži, bílé skvrnky nebo apatie znamenají karanténu a léčbu, ne návrat do hlavní nádrže.
Ryba z obchodu neumí okamžitě přejít do nové vody. Rozdíl v teplotě, tvrdosti a pH je pro ni stres, který rozhoduje o tom, zda bude za týden plavat, nebo ležet na hladině. Aklimatizace není formalita, ale nejkritičtějších prvních dvacet minut po přinesení domů.
Proč nestačí jen vyrovnat teplotu Teplota je jen jedna část. Tvrdost a pH se mohou lišit i mezi dvěma nádržemi ve stejné místnosti. Pokud rybu přeneseš přímo, dostane šok z osmotického tlaku — buňky začnou přijímat nebo ztrácet vodu a ryba může uhynout do několika hodin. Pomalé přilévání nové vody tento rozdíl stírá. U krevet a šneků je postup ještě pomalejší, klidně hodinu, protože jsou na změny citlivější než většina ryb.
Než rybu vypustíš, připrav si karanténní nádrž nebo alespoň čistou nádobu s vodou z akvária. Nikdy nelij vodu z přepravního sáčku do filtru — obsahuje zbytky potravy, moč a případné choroboplodné zárodky. Sáček plave na hladině asi patnáct minut, aby se vyrovnala teplota. Pak ho otevři a postupně přilévej asi desetinu objemu vody z nádrže každých pět minut. Celý proces trvá třicet až čtyřicet minut u citlivých druhů, jako jsou neonky nebo skaláry.
Nejčastější chyba je vysypání ryby i s vodou ze sáčku do akvária. Druhá je zapomenutí na karanténu — nová ryba může přenést parazity, kteří se projeví až za deset dní. Třetí je krmení hned po vypuštění. Kdo tyto tři kroky vynechá, tomu dřív nebo později uhynou i zdravé ryby. Aklimatizace je jednoduchá, ale nedá se uspěchat.