Vlastní nábytek versus překvapení od strýčka Zdeňka

Zajímavá věc se stala, když jsem vymýšlela světlo do předsíně, která je dlouhá a úzká jako chodba v paneláku. Měli jsme tam klasický lustr u stropu, který vrhal ostré stíny na tváře, když si člověk zouval boty. Instalace dvou zapuštěných bodovek nad věšákem situaci zlepšila, ale pořád to byl jen přechodový prostor. Zlom nastal až s pull-out sofa v dětském pokoji, která vyžadovala specifický druh světla pro večerní hraní a ranní oblékání. Ukázalo se, že stejný princip jde aplikovat i v předsíni. Koupila jsem dvě malá nástěnná svítidla s naklápěcím stínidlem a namontovala je do výšky 150 cm. Teď svítí směrem dolů na botník a nahoru na zrcadlo. Žádné oslepování, žádné st�


Moje největší lekce přišla ve chvíli, kdy jsem řešila ložnici pro dceru, která si do deseti let stěžovala, že se bojí tmy. Potřebovali jsme postel, která by pod sebou ukryla hromadu dek a polštářů, protože skříň už byla narvaná k prasknutí. Koupili jsme postel s úložným prostorem pod matrací. Zvedací mechanismus byl parádní, ale každé otevření vyžadovalo odsunout noční stolek a lampičku. Teprve pak mi došlo, že potřebuji světlo, které nestojí na zemi ani na stole. Namontovali jsme na zeď nad čelo postele dvě otočná ramena s naklápěcími stínítky. Dcera si večer čte a já jí můžu posvítit na knížku, zatímco partner na druhé straně spí. Když potřebujeme otevřít úložný box pod matrací, jednoduše otočíme ramena do st


Zapomeňte na představu, že domácí kancelář musí být oddělená místnost. V realitě českých bytů je home office desk často jen obyčejný kuchyňský stůl. A to je v pořádku, pokud máte dostatek zásuvek a pohodlnou židli. Horší je, když potřebujete pracovat v obýváku, kde zároveň přijímáte hosty. Pak narazíte na věčný problém s uskladněním pracovních věcí. Když počítač a dokumenty uklidíte do skříně, zaberou místo, které byste jinak využili na deky a povlečení. Řešení vidím v kusu nábytku s dvířky. Například starší komoda, na kterou položíte monitor, funguje skvěle. Večer monitor zmizí v šuplíku a komoda slouží jako


Jednou z největších výzev malých bytů je absence místa pro ukládání lůžkovin. Když máte rozkládací gauč, potřebujete někde schovat peřiny, deky a polštáře, které přes den překáží. Řešení, které jsem objevila u několika klientů, je postel s úložným prostorem, která funguje jako základní kus nábytku i v obýváku. Vypadá jako pohovka, ale pod sedákem se otevírá hluboký box na všechno, co by jinak leželo na židlích. A právě k tomuto kousku se skvěle hodí svíčka s vůní čerstvého prádla nebo jemné levandule. Vytvoříte tak dojem, že prostor je vzdušný a uklizený, i když uvnitř boxu leží hromada polštářů. Vůně maskuje realitu skladování a navozuje pocit lehko


Pokud bydlíte sami, můžete jít do extrému a koupit si přímo rozkládací sedačku s vestavěným stolem. Tedy takovou, kde pod sedákem číhá výsuvná deska. Je to fascinující kus nábytku, ale ne každý ho unese. Já osobně preferuji oddělený kus, který mohu kdykoliv vyměnit. Třeba starý psací stůl z bazaru za pár korun. Do něj vyvrtám díru na kabely a na desku položím skleněnou podložku na myš. Když hosté přijedou, přesunu stůl ke stěně a na jeho místo postavím jídelní židle. Jasně, není to dokonalé, ale funguje to. Mnoho lidí dělá chybu, že kupuje obří stůl, který pak stejně nevyužijí. Lepší je mít menší home office desk, který snadno přestěhujete do jiné místno


Rodiče často řeší, že pokoj musí být bezpečný a zároveň stimulující. Ale zapomínají na jednu věc. Děti potřebují také prostor pro samotu. Proto jsem v rohu vytvořila malý čtecí koutek, vlastně jen křeslo z IKEA a lampička s teplým světlem. Žádné obrazovky, žádné hračky na očích. Když jsme to udělali, syn tam začal trávit čas s knížkami, aniž bychom ho museli nutit. A to je na dětském pokoji design to nejcennější, když dítě samo využívá prostor způsobem, který jste neplánovali, ale který dává smysl. Třeba když si z křesla udělá pevnost nebo tam uklidí rozbité auto, aby ho nikdo neviděl. Dětský mozek potřebuje kouty, kam se může schovat, nejen otevřenou plochu na běhá


Klíčem k dlouhotrvající atmosféře je kombinace více zdrojů vůně. Nepoužívám jen jednu velkou svíčku, ale často kombinuji menší kousky na různých místech. Na stolečku u rozkládací pohovky hoří svíčka s pipetou, na poličce vedle postele s úložným boxem difuzér s rattanovými tyčinkami. Každý zdroj vůně funguje v jiné výšce a jiným tempem. Když do místnosti vstoupíte, vůně vás obklopí postupně, ne jako rána kladivem. Tento přístup funguje skvěle v malých dispozicích, kde každý centimetr dýchá. Vyhněte se příliš sladkým nebo těžkým tónům, které v uzavřeném prostoru působí dusivě. Sáhněte po svěžích bylinkách, jehličí nebo jemném koření, které neunaví, ale naopak povzbu